Před vstupem do EU musel český architekt, který chtěl pracovat v některé z členských zemí EU, získat pracovní povolení a autorizaci tamní profesní organizace.
Po vstupu do EU může vykonávat trvale profesi architekta na základě dokladu o vzdělání na škole uznané EU tzv. seznamu technických adaptací. Na tento seznam se dostaly všechny české školy, které mají akreditované vzdělávací programy pro architekty. Další případné požadavky (například požadavek na registraci) vyplývají z národního práva jednotlivých zemí EU, a nelze je obecně popsat, nicméně by v zásadě neměly bránit volnému pohybu osob.
Architekti z EU, kteří budou chtít působit v ČR, se budou v ČR registrovat, a to u České komory architektů, která bude posuzovat, zda jsou splněny předepsané kvalifikační předpoklady pro jejich výkon. Postup je rozlišen pro osoby, které budou příslušnou činnost vykonávat na území České republiky soustavně jako podnikatelé (usazená osoba) a pro osoby, které zůstávají usazeni na území jiného členského státu Evropské unie a budou činnost na území České republiky vykonávat dočasně nebo příležitostně (hostující osoba).

Hlavní rozdíl mezi hostujícími a usazenými osobami je zhruba následující:
Hostující architekti: budou se na ně vztahovat profesní pravidla jejich domovské země. Usazení architekti: budou se na ně vztahovat pravidla platná pro výkon profese v ČR.
Přesný rozdíl mezi postavením hostujícího a usazeného architekta vždy určuje národní právo té které země EU, a opět ho nelze obecně popsat. Nicméně se předpokládá se, že hostující architekt nemá v dané zemi trvalé bydliště a většinou se počítá, že tam zpracuje jen jeden nebo několik ojedinělých projektů.
Na konci května 2003 schválil parlament novelu zákona o výkonu profese architekta, která mimo jiné určuje výše popsaná národní pravidla pro působení zahraničních architektů v ČR.

Vzhledem k tomu, že pro působení v jednotlivých zemích EU, zejména pro podávání projektů ke stavebnímu řízení je obvykle nezbytná znalost místního jazyka a platných národních předpisů a zákonů, není příliš pravděpodobný velký příliv cizích architektů.
Prozatím také nebyla dokončena harmonizace ČSN s technickými normami EU, takže některé normy v EU mohou být odlišné než jsou zatím u nás. Tyto skutečnosti mohou být u menších zakázek přílišnou překážkou, kterou by nebylo ekonomické překonávat.
U menších zakázek asi bude i nadále fungovat spíše spolupráce mezi domácím a zahraničním architektem, což otevírá dveře zejména mladým absolventům architektonických fakult pro získání zahraniční praxe.
Větší konkurence však nastane u tzv. nadlimitních veřejných zakázek na zpracování projektové dokumentace, které musí být uveřejňovány ve Věstníku EU a musí být otevřené architektům ze všech členských zemích EU. Týkat se bude zakázek, kde honorář za práci architekta překročí hranici zhruba 7 mil. Kč (200 000 euro). V takovém případě bude konkurence větší a může se stát, že tyto veřejné zakázky získají zahraniční architekti. Nicméně, bude to platit i naopak. České ateliéry se budou moci ucházet o práci na zahraničních projektech.

Po vstupu do EU platí:

• Směrnice 2005/36/EC - směrnice Evropského parlamentu a Rady o uznávání odborných kvalifikací
• Zákon č. 18/2004 Sb. - o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států

Markéta Kohoutová