Zpráva o pozici ČKA vůči UIA
ZPRÁVA O POZICI ČKA VŮČI UIA
Na základě usnesení valné hromady ČKA 2011 (bod 3.1) se představenstvo rozhodlo uspořádat 25. 5. 2011 workshop - setkání s těmi architekty, kteří mají s UIA – Mezinárodní unií architektů přímou zkušenost a vyslechnout si jejich názory.
V představenstvu jsem dostal na starost koordinaci ohledně (ne)setrvání ČKA v UIA (Mezinárodní unii architektů). Pro lepší přehled o historii a současné struktuře doporučuji souhrnný materiál Info o UIA, který sestavila K. Folprechtová z kanceláře ČKA.
ZALOŽENÍ UIA
Mezinárodní unie architektů - UIA vznikla v roce 1948. Lze říci, že je to nepřímý následník CIAM (založené roce 1928, který doprovázel zrození moderny). Mezinárodní unii architektů založili učni otců moderny, étos CIAM však UIA již neměla.
Unie zaštiťuje architekty na celém světě (cca 1,3 milionu architektů). Členské země jsou rozděleny do pěti regionů. Česká republika je členem UIA (zastupuje ji ČKA a Obec architektů) od roku 1998. Zařazena je do Regionu II., kde jsou evidovány země východní Evropy a středního východu (Afghánistán, Arménie, Ázerbájdžán, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Řecko, Chorvatsko, Kypr, Gruzie, Maďarsko, Izrael, Kazachstán, Kyrgyzstán, Libanon, Makedonie, Palestina, Polsko, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Slovensko, Sýrie, Tádžikistán, Turecko, Ukrajina, Černá hora, Uzbekistán).
V roce 1967 se devátý kongres UIA pořádal v Praze, což byla především zásluha našich tehdejších zástupců a zejména předsedy UIA arch. Vladimíra Machonina. Během normalizace byla činnost ČSSR v UIA násilně utlumena, i když určité kontakty přetrvávaly a např. na časopis UIA Newsletter vzpomínají někteří architekti jako na jeden ze vzácných pramenů informací z jinak zakázaného světa.
POČÁTKY ČLENSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Ve druhé polovině 90. let byla po dohodě ČKA (předseda arch. Petr Bílek) a Obce architektů (předseda arch. Jiří Mojžíš) založena česká členská sekce při UIA (UIA Member Section). Součástí dohody bylo, že každý subjekt bude platit polovinu členského příspěvku, jehož celková výše se každoročně mění a je přibližně 5913 Eur ročně. Aktivními zástupci byli především arch. Petr Bílek a arch. Alexander Gjurić. Patrná byla snaha o zviditelnění České republiky a jejího zapojení do mezinárodních struktur, což bylo v té době nelehké a současně významné - ČR v té době nebyla v EU.
Velkým úspěchem byla například skutečnost, že se zasedání Komise pro odbornou praxi (PPC – Professional Practice Committee) v roce 1999 odehrálo v Praze. Naši zástupci v té době rovněž usilovali o zrušení regionálního členění zemí nebo o zařazení naší členské sekce do Regionu I., tj. mezi země západní Evropy. Region I. byl totiž vždy činorodý a koordinovaný, kdežto Region II. je dosti rozsáhlý a zahrnuje země s rozdílnou historií, kulturou a z nich vyplývající politickou orientací; důsledkem je formální činnost, nesoustředěná na podstatná témata. Přestup se však, zejména kvůli nevstřícnému postoji tehdejšího předsedy UIA Vassilise Sgoutase (1999 - 2002), nepodařilo prosadit. Je nutno dodat, že současná tendence mezi některými představiteli UIA je regionální členění zrušit.
SITUACE DNES
Činnost naší sekce v UIA je na rozdíl od 90. let slabá. Vzhledem k tomu, že v současné době je ČR již plně integrovaná do EU, orientují se aktivity tímto směrem. Mezinárodní spolupráce ČKA, realizovaná zejména prostřednictvím pracovní skupiny pro zahraničí, se soustředí na evropské struktury - ACE (Architects´Council of Europe) a dále ENACA (European Network of Architects´Competent Authorities) a EFAP (European Forum for Architectural Policies). Činnost těchto organizací je zaměřena na tři oblasti: vzdělávání, veřejné zakázky a postavení architekta ve společnosti. To je plně v souladu se strategickými cíly ČKA. Orientace na evropské organizace je pragmatická kvůli reálným personálním a finančním možnostem Komory a současně proto, že jde o shodný kulturní prostor se shodnými tématy. Agenda UIA je širší. Je také třeba si uvědomit, že cesty na zahraniční jednání v evropských strukturách se většinou odehrávají na otočku během jednoho dne; do Bruselu jsou levné letenky. Jednání UIA však bývají většinou v zámoří, což by znamenalo řádově vyšší náklady.
Pokud by chtěla ČKA investovat ještě více prostředků do práce v nadnárodních strukturách architektů, bylo by smysluplnější zesílit činnost v ACE, která řeší současná témata Komoře blízká a užitečná (a která není schopna ČKA v současné době pokrýt).
POSLEDNÍ ZASEDÁNÍ UIA V ISTANBULU
Čerstvou zkušenost udělali místopředsedové Jan Sapák a Josef Smutný na konferenci Regionu II. UIA v Istanbulu dne 18. června letošního roku. Zjednodušeně řečeno, potvrdila se formálnost a heslovitost jednání, absence řešení reálných problémů. Značnou část setkání zabrala příprava na příští kongres UIA v Tokiu. Na základě všech těchto informací se představenstvo rozhodlo, že zástupce ČKA se kongresu v Tokiu účastnit nebude. Představenstvo doporučí příští valné hromadě pozici, která se v podstatě shoduje s návrhem Pracovní skupiny pro zahraničí, tedy:
- setrvat v UIA jako člen;
- neusilovat o přeřazení do Regionu I.;
- nezapojovat se aktivně do žádné přímé iniciativy UIA;
- neúčastnit se akcí, které pořádá UIA;
- na akcích jiných mezinárodních organizací, na kterých se účastní zástupci ČKA, vyhledat účastníky z jiných států, kteří jsou aktivní v činnosti UIA a získat od nich aktuální informace;
- sledovat z dostupných, zejména elektronických, zdrojů práci UIA a podávat pravidelně zprávu představenstvu a členům Komory.
Zpracoval David Mareš
Zápis z konference Regionu II. z Istanbulu, červen 2011
