UNION INTERNATIONALE DES ARCHITECTES / INTERNATIONAL UNION OF ARCHITECTS

Ustavení Komise UIA pro profesní praxi bylo spolu s jejím programovým zaměřením schváleno v roce 1994. Všechny členské země byly vyzvány, aby nominovaly pro práci v Komisi své zástupce. V současné době pracují v Komisi 92 zástupci z 57 zemí a 25 zástupců z 10 mezinárodních, regionálních a národních organizací. Pracovní zasedání Komise jsou otevřena všem, kdo se zajímají o její činnost. Tuto zásadu otevřenosti Komise ve své činnosti stále ctí a dodržuje.

Po dvaceti pěti měsících intenzivní činnosti konané v průběhu let 1993 až 1996 odsouhlasilo shromáždění UIA v Barceloně v červnu 1996 první znění Dohody UIA o doporučených mezinárodních standardech výkonu profese v architektonické praxi. Tímto aktem byly shromážděnými architekty ustanoveny základní zásady a doporučení Dohody, které se staly východiskem pro následující činnost UIA a jeho Komise pro profesní praxi.

První znění Dohody bylo rozesláno všem členským zemím UIA se žádostí o zhodnocení, komentáře a připomínky a o spolupráci na dalším formulování zásad tak, aby mohly být předloženy pekingskému kongresu a shromáždění architektů v roce 1999. V letech 1997 až 1999 se pracovní program Komise soustředil na připomínky, hodnocení a komentáře k Dohodě a jejím principům, které Komise obdržela od členů rady UIA, představitelů členských zemí a od jednotlivých členů Komise. První znění Dohody bylo na základě projednaných připomínek, hodnocení a komentářů, projednaných na pracovních zasedáních Komise, opakovaně upravováno, přičemž znění jednotlivých bodů Směrnic byla rozvíjena trvale v souladu se základními zásadami Dohody.

Rada UIA spolu s Komisí UIA pro profesní praxi odsouhlasila základní programové zaměření na 1) architektonickou praxi a 2) architekty; 3) základní požadavky na architekty byly zpracovány v dostatečné úplnosti již v navrženém znění Dohody a nebylo proto potřeba se tímto tématem v další etapě zabývat.

Směrnice programové části Dohody, týkající se udělování / obstarávání zakázek, nazvaná: "Výběr architekta na základě jeho odborné způsobilosti - cesta k jakosti" byla Komisí doporučena k odsouhlasení Radě UIA, která tak učinila v lednu 1997.

Komise přezkoumala další zásady Dohody a ustavila šest nových návrhových týmů, které pověřila zpracováním Směrnic pro následující části Dohody:

1) udělování akreditace / schvalování / uznávání vzdělání,
2) odborná praxe konaná pod dohledem (nesamostatná),
3) prokazování (ověření a osvědčení) odborných vědomostí, znalostí, schopností a dovedností,
4) udělování autorizace / licence / registrace pro samostatný výkon architektonické praxe,
5) etika a profesní chování,
6) celoživotní odborné vzdělávání.

V průběhu zasedání Komise v dubnu 1998 bylo odsouhlaseno konečné znění Dohody včetně šesti zvláštních Směrnic. Anglický text byl přeložen do tří pracovních jazyků UIA (to jest do francouštiny, ruštiny a španělštiny) a do čínštiny.

Text Dohody a šesti Směrnic byl rozeslán členským zemím UIA pro další kolo hodnocení, komentářů a připomínek. Směrnice týkající se způsobu zadávání zakázek byla rovněž rozeslána členským zemím UIA k připomínkování. Připomínky, hodnocení a komentáře byly projednány na prosincovém setkání Komise v roce 1998. Dohoda a Směrnice pak byly upraveny a souhrnně zaslány radě UIA k odsouhlasení a k doporučení znění Dohody a Směrnic kongresu a shromáždění UIA v Pekingu.

Záměrem Dohody není ustavení povinných standardů, vzájemně dohodnutých s cílem vyloučit soutěžení a svobodu ujednání mezi smluvními partnery. Dohoda má být především výsledkem společného úsilí mezinárodní architektonické pospolitosti o nanejvýš objektivní stanovení profesních standardů a jejich uvádění do odborné praxe se záměrem, aby co nejlépe sloužily zájmům klientů a ochraně zájmů veřejných. Smyslem a posláním Dohody a Směrnic je vymezit a určit to, co se považuje pro kvalitní praxi v architektonické profesi za nejlepší. Jsou to živé dokumenty a budou předmětem stálého přezkoumávání a úprav, jestliže si takové úpravy vážnost názorů a zkušeností vyžádá.

UIA na sebe převzal závazek hledat a nacházet v nepochybně dlouhém procesu projednávání shodu o mezinárodních standardech profese, které budou východiskem pro dvoustranná nebo vícestranná ujednání o vzájemném uznávání.

Během jednání v Nagoyi v Japonsku v únoru 1999 Komise pro profesní praxi spolu s radou UIA jednohlasně odsouhlasily znění Dohody a Směrnic a doporučily shromáždění UIA, aby přijalo následující Rezoluci:

NÁVRH REZOLUCE

Shromáždění se rozhodlo přijmout druhé znění Dohody UIA o doporučených mezinárodních standardech výkonu profese v architektonické praxi jako doporučený dokument, který má být využit členskými zeměmi pro úpravu a revizi jimi užívaných standardů. Očekává se, že Dohoda a Směrnice usnadní členským zemím UIA jednání o podmínkách vzájemného uznávání.

Shromáždění požaduje, aby tato Dohoda byla rozeslána všem členským zemím UIA s žádostí o spolupráci a účast na jejím dalším vývoji v rámci programu tak, aby mohla být předložena k projednání XXII. shromáždění UIA v Berlíně v roce 2002.

Shromáždění uznává pravomoc rady UIA odsouhlasit znění Směrnic a doporučit je členským zemím UIA.

Shromáždění uznává existující rozdílnosti v kultuře, ve výkonu odborné praxe a v dalších souvisejících podmínkách v jednotlivých členských zemí a vyzývá zároveň členské země, aby užily tyto dokumenty jako dokumenty doporučené, které mají být místním podmínkám přizpůsobeny.

Shromáždění uznává, že svrchovanost každé členské země UIA musí být v jednáních o podmínkách vzájemného uznávání ctěna a upozorňuje, že smyslem Směrnic je umožnit pružné užití zásad pro udílení autorizací, licencí, akreditací a jejich vzájemného uznávání a poskytnout větší prostor pro zpřesňování nároků, přihlížející k místním podmínkám jednotlivých členských zemí.

Shromáždění pověřuje presidenta a generálního sekretáře UIA, aby rozeslali znění Dohody a Směrnic vládám jednotlivých států, Světové obchodní organizaci a dalším národním a mezinárodním institucím jakožto výchozí dokumenty pro začínající rozpravu o podmínkách vzájemného uznávání mezi členskými zeměmi UIA.

****

Představitelé architektonické obce České republiky, jmenovitě zástupci České komory architektů, vstoupili do procesu přípravy těchto dokumentů s jistým zpožděním, neboť činnost v UIA sleduje do značné míry činnost spolkovou, jíž se Česká komora architektů věnuje pouze okrajově a více méně podpůrně a iniciačně v těch případech, kdy rozvoj a pěstování některých všeobecně potřebných spolkových činností (zejména vydávání odborných publikací) postrádá. Ze spolkového charakteru tematické zaměření činnosti Komise pro profesní praxi a Komise pro vzdělávání ovšem vybočuje. Zpoždění české architektonické obce se podařilo v průběhu posledních dvou let nejen odstranit. Zástupci České republiky se ujali aktivní role při přípravě publikovaných dokumentů a ovlivnili v poslední přípravné fázi i jejich konečné znění.

Při vzájemném srovnávání podmínek a náležitostí výkonu povolání se prokázalo dostatečně zřetelně a přesvědčivě, že programové zaměření činnosti České komory architektů, zejména pak důkladná příprava a důsledné prosazování profesních předpisů (vnitřních řádů a profesních dokumentů, to jest standardů výkonů a honorářů, standardů smluv a jejich vzorů a dalších dokumentů), je naprosto srovnatelné s očekáváními mezinárodního společenství architektů a s mezinárodními zvyklostmi, k jejichž formulaci (avšak zdaleka ne ještě naplnění) dospěly orgány UIA i jeho členské země.

Spravuje-li se česká architektonická obec profesními standardy přinejmenším mezinárodně srovnatelnými a jsou-li Komorou připravované dokumenty přinejmenším srovnatelné s mezinárodně uznávanou profesní praxí, neplatí to, bohužel, ani zdaleka pro architektonickou praxi jednotlivých architektů, urbanistů či inženýrů. Tuto skutečnost způsobuje celá řada příčin, z nichž nejzávažnější je přetrvávající model myšlení a chování jak profesionálů, tak klientské veřejnosti, kořenící hluboko v socialistické minulosti osobně neodpovědného výkonu povolání i osobně neodpovědného investování prostředků. Vydání profesních dokumentů vypracovaných a schválených UIA považujeme za významnou podporu změny domácího profesního klimatu a integrace české architektonické obce do mezinárodní architektonické pospolitosti, jejímž institucionálním výrazem je přidružené členství ČKA v ACE.