Novela zákoníku práce přináší množství významných změn s praktickým dopadem na pracovněprávní vztahy. Koncepční novinkou je subsidiární použitelnost občanského zákoníku. V době před novelou byl občanský zákoník k zákoníku práce ve vztahu delegace (jeho ustanovení se užila pouze, pokud na ně zákoník práce výslovně odkázal). Toto shledal Ústavní soud za nevyhovující. Pokud od teď zákoník práce určitou otázku neupravuje, použije k řešení zákoník občanský bez nutnosti výslovného zmocnění. Další novinky v bodech.

Zkušební doba

Délka zkušební doby zůstává pro běžné zaměstnance tříměsíční. Navíc však platí, že délka zkušební doby je minimálně v trvání poloviny doby, na kterou bylo sjednáno trvání pracovního poměru, byl-li sjednán na dobu určitou. Vedoucí pracovníci mohou mít nově zkušební dobu sjednánu až v délce šesti měsíců (podmínka poloviny se uplatní i zde).

Pracovní poměr na dobu určitou

Maximální délka pracovního poměru na dobu určitou se prodlužuje na 3 roky, je však omezena možností pouze dvakrát jej opakovat. Poté musí mezi dalšími pracovními poměry nastat pauza alespoň tři roky, po které se k předchozím pracovním poměrům nepřihlíží.

Dohoda o provedení práce

Zdvojnásobuje se množství hodin, které lze odpracovat na dohodu o provedení práce. Namísto 150 to bude nyní 300 hodin. Zavádí se však nová povinnost odvádět za pracovníky pracující na dohodu zdravotní a sociální pojištění, a to nad výdělek ve výši 10 000 Kč.

Odstupné

Snižuje se výše odstupného vypláceného zaměstnanců v případě rušení pracovního místa z tzv. organizačních důvodů. Odstupné bude nadále odstupňované podle počtu odpracovaných let. Během prvního roku dostane zaměstnanec odstupné ve výši jednoho měsíčního platu, během druhého roku to bude dvojnásobek a od roku třetího dále trojnásobek průměrné měsíční mzdy.

Nový výpovědní důvod

Rozšiřuje se množina důvodů, pro něž je možné vypovědět pracovní smlouvu. Novým výpovědním důvodem je zvláště hrubé porušení léčebného režimu dočasně práce neschopného zaměstnance. Co přesně znamená zvláště hrubé porušení, novela neuvádí. Vypovědět pracovní smlouvu bude zaměstnavatel moci v lhůtě 1 měsíce od momentu, kdy se o porušení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od momentu, kdy k porušení došlo.

Další změny představené novelou se týkají např. práce přesčas, konta pracovní doby či přidělování k jinému zaměstnavateli.

Novelizace zákoníku práce je dále propojena také s novelou zákona o zaměstnanosti. Jedním ze společných cílů těchto novel je uzákonit opětovný zákaz a jednodušší prokazování tzv. švarcsystému, tedy zaměstnávání, které má povahu závislé práce, ovšem je vykonáváno mimo pracovní poměr, tedy mimo dosah pracovněprávních předpisů. Jelikož je tato metoda zaměstnávání ve vztazích spojených s výkonem profese architekta rozšířená, považujeme za nutné architekty upozornit na možné právní konsekvence porušení tohoto zákazu.

Novela zákoníku práce přináší novou definici tzv. závislé práce, která praví, že závislou prací je „práce, která je vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji vykonává osobně. Dále musí jít o práci vykonávanou za mzdu/plat/odměnu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době a na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.“ Tato definice obsahově v podstatě kopíruje definici původní. Důležitá je ovšem změna v zákoně o zaměstnanosti, která definuje nelegální práci. Doposud byla nelegální práce popsána mj. jako práce, kterou vykonává fyzická osoba pro právnickou či fyzickou osobu jinak než na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy (nešlo-li o manžela nebo potomka). Nová definice nelegální práce (mj.) uvádí, že nelegální prací je výkon závislé práce dle definice v zákoníku práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, tedy vztah založený pracovní smlouvou. Takto tedy staví všechny právní vztahy podobné vztahům pracovněprávním mimo zákon. Za výkon nelegální práce lze přitom fyzické osobě uložit pokutu do výše 100 000 Kč; za umožnění výkonu této práce je možné uložit fyzické osobě pokutu ve výši do 5 mil Kč a fyzické osobě – podnikateli a osobě právnické pokutu v rozmezí 250 000 Kč až 10 mil Kč.

Eva Faltusová

Březen 2012