Z předpisů uveřejněných ve Sbírce zákonů České republiky od 21. 11. 2011 do 16. 2. 2012 upozorňujeme zejména na:

-          zákon č. 345/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů;

-          zákon č. 349/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem;

-          zákon č. 351/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony;

-          zákon č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony;

-          zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

-          zákon č. 318/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů

-          vyhlášku č. 20/2012, kterou se mění vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby

Dne 1. ledna 2012 nastává účinnost několika významných novel právních předpisů důležitých jak z hlediska výkonu profese, tak podnikání obecně. V první řadě se jedná o novelu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní č. 303/2011 Sb., jejíž dopad podrobněji rozebíráme v Bulletinu na straně XXX.

Další novelou s obecnějším dopadem je zákon č. 365/2011 Sb., která mění zákoník práce. Komentář k novele zákona o veřejných zakázkách najdete na straně XXX.

Dne 1. ledna 2012 nabývá účinnosti také novela obchodního zákoníku, která přináší některé důležité změny v oblasti podnikání. Nejvýznamnější z nich je zřejmě úprava souběhu funkcí a omezení práva na náhradu škody před jejím vznikem. Další z nich je změna stanovící nové požadavky na sídlo podnikatele a novinky týkající se obchodního rejstříku.

Nejistotu stran ohledně přípustnosti souběhu funkcí má napravit nová úprava, která umožňuje, aby statutární orgán společnosti pověřil obchodním vedením (zcela nebo zčásti) jinou osobu. Tato osoba může být také zaměstnancem společnosti. Novela také výslovně připouští, že zaměstnanec může být zároveň statutárním orgánem společnosti (nebo jeho členem). Tím je umožněno, aby jednatel či člen představenstva měli ke společnosti pracovněprávní vztah, jehož náplní je podle pracovní smlouvy rozhodovací činnost, spadající pod obchodní vedení společnosti. Novela dále řeší situaci, kdy podnikatel ztratil (či nikdy neměl) právní důvod užívání prostor, do nichž umístil své sídlo či místo podnikání. Cílem je pomoci vlastníkům nemovitostí, v jejichž prostorách jsou umístěna sídla nebo místa podnikání podnikatelů proti jejich vůli. Obchodní zákoník nyní proto výslovně stanoví, že podnikatel je povinen mít k zapsaným prostorám právní důvod jejich užívání, a to po celou dobu, kdy jsou prostory zapsány jako jeho sídlo či místo podnikání. Pokud soud zjistí (př. z podnětu vlastníka nemovitosti, kde je sídlo umístěno), že takový právní důvod podnikatel nemá (př. vlastník nemovitosti vypoví nájemní smlouvu) a podnikatel nezjedná ve stanovené lhůtě nápravu, soud může (je-li podnikatelem právnická osoba) rozhodnout o jeho zrušení a likvidaci. Krom toho může takové jednání založit oprávnění živnostenského úřadu ke zrušení živnostenského oprávnění podnikatele.

Připravila Eva Faltusová, březen 2012