Právní servis a bezplatné konzultace v rozsahu do dvou hodin ročně zajišťuje autorizovaným architektům od ledna 2011 právní poradna v rámci Kanceláře ČKA. - Mgr. Eva Faltusová a Mgr. Martina Synková.

Advokátní kanceláře zabývající se stavebním a autorským právem poskytují své služby členům ČKA s výraznou slevou oproti běžným cenám.

ČKA vypracovala na základě žádosti autorizované osoby stanovisko k odpovědnosti ve výstavbě a k závaznosti jednotlivých částí dokumentace při umístění jeřábů v rámci staveniště.

U projektu rodinného domu po nás bylo požadováno při jednání s dotčenými orgány státní správy (DOSS) dodání výkresů výhledů od dopravního inženýra. Situace (ovšem orazítkovaná autorizovaným architektem) byla samozřejmě součástí projektové dokumentace. Jsou DOSS oprávněny k takovému požadavku?

Do jaké míry je závazná ČSN 734301 "obytné budovy", tzn. v jaké míře musí stavební úřad při územním řízení přihlížet k požadavkům této normy (zastínění, oslunění apod.)?

Obchodní společnost(s.r.o.) má zaregistrovaný předmět podnikání "investorskou a inženýrskou činnost". V obchodních vztazích dodává v rámci této činnosti také PD, která je zpracovávána autorizovanými osobami ČKA. Mezi tyto osoby patří také společníci a jednatelé této společnosti. Setkali jsme se s názorem, že je to z právního hlediska špatně, protože společnost nemá v předmětu podnikání uvedeno "projektování ve výstavbě".

Je přípustné používat slovenského jazyka v projektové dokumentaci v ČR? Jeden ze subdodavatelů projektové dokumentace je ze Slovenska, a proto je jeho dokumentace včetně technické zprávy ve slovenštině. Při projednávání dokumentace pro stavební povolení se v jednom z vyjádření objevilo, že není možno akceptovat dokumentaci v jiném než v českém jazyce.

Je nutné pro české architekty pro účast ve slovenských arch. soutěžích a následném projektování na Slovensku být členem také Slovenské komory architektů?

Pro lepší informovanost architektů v legislativním procesu si dovolujeme upozornit na některé předpisy, které souvisejí s výkonem profese a k jejichž změnám v poslední době došlo.

Stále se opakují případy, že je autorům projektové dokumentace odepírána možnost provádět řádný autorský (technický) dozor nad souladem prováděné stavby s dokumentací. Architekti mnohdy o těchto skutečnostech neinformují příslušný stavební úřad, čímž v plném rozsahu nesou také za uvedenou stavbu odpovědnost.

Dva tucty pravidel, které je třeba uplatnit preventivně před výstavbou a které je vhodné prověřit a přiměřeně využít u stávajících budov. Uvedený soubor zásad a znalostí si však nečiní nároky na úplnost, jeho doplnění autoři vítají… Přestože byl článek poprvé publikován v roce 2002, jako pomoc a reakce autorů na povodně, pociťujeme stále jeho aktuálnost.

V závěru roku 2009 vydal Nejvyšší soud ČR rozsudek, který se zásadním způsobem vyjadřuje k podmínkám a předpokladům vzniku odpovědnosti zhotovitele projektu za škodu způsobenou při výstavbě a sjednocuje v tomto směru dosud rozdílný právní výklad ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu.

Postavení autorizovaných architektů je uvedeno výslovně v zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon byl novelizován (mimo mnohé jiné) též zákonem č. 224/2003 Sb., a to v ustanovení § 3, jímž se výslovně uvádí výčet činností, které nejsou živností.

Prodejci nejrůznějších produktů mi stále nabízí provize za to, že navrhnu v projektu použití nějakého materiálu (výrobku), který si od nich můj zákazník zakoupí. I u velmi malé zakázky se často jedná o výrazně vyšší výdělek z provize, než je cena projektových prací. Pokud bych byl dodavatelem staveb či interiérů jsou tyto provize součástí mé celkové kalkulace a finančního návrhu, který schvaluje zákazník, a vše je v pořádku. Také bych měl řadu povinností dodavatele, příp. zhotovitele předmětu realizace (a s tím spojené náklady). Ale zde jsou mi nabízeny „smlouvy o zprostředkování“ (nebo také „poradenské činnosti“), které jdou zcela mimo můj vztah se zákazníkem. Navíc firmy nežádají poradenství, ale jen sdělení jména mého klienta, název zakázky. Nepovažuji to za zprostředkování, resp. domnívám se, že jsem projektant, nikoliv zprostředkovatelská kancelář. Pokud budu mít příjmy ze zprostředkování, asi bych to měl mít vyznačené na firmě a k tomu i příslušný živnostenský list? Tichý souběh projektování a zprostředkovatelské činnosti mi připadá zvláštní. Zatím jsem jen projektant a měl bych, dle mého názoru, být placen pouze mým klientem, nikoli ještě třetí osobou, považuji to za střet zájmů (viz Profesní a etický řád ČKA). Nebo je to jinak?

Může vést autorizovaný architekt (se všeobecnou působností) jednoduchou stavbu stavěnou svépomocí jako stavbyvedoucí?

Od různých architektonických kanceláří dostáváme různá doporučení a stanoviska ohledně regulérnosti vypisování veřejných soutěží na architektonické práce. V rámci investičních projektů financovaných z veřejných zdrojů (strukturálních fondů) se dostáváme u některých klientů do situace, kde na jedné straně stojí snaha o dělení veřejných zakázek (vypsání jednoho výběrového řízení na zpracovatele studie rekonstrukce náměstí a dalšího výběrového řízení na zpracovatele projektové dokumentace a dalšího na autorský dozor – je možné zakázku dělit?) nebo na straně druhé snaha zakázku nedělit (zorganizovat jedno výběrové řízení kombinující zpracování architektonické studie, projektové dokumentace ke stavebnímu povolení a autorský dozor – nejednalo by se pak o skrytou architektonickou soutěž?).

Může autorizovaný inspektor, který vydal certifikát pro stavbu – kanalizační přípojka pro RD (kterému předcházelo územní rozhodnutí od příslušného stavebního úřadu) vydat i kolaudační rozhodnutí na danou stavbu?

Kam až sahá oprávněnost orgánů ochrany přírody (správa NP, Správa CHKO...) při vyjadřování se a kladení podmínek nové výstavby či stavebních úprav stávajících staveb v obcích (myšleno v zastavěném či zastavitelném území), které se nachází v ochranném pásmu Národního parku, CHKO? Je stávající stav, kdy tyto orgány stanovují typy střech, výšky nadezdívek, tvary a členění oken atd. korektní ze zákonného hlediska? V případě, že tento stav korektní není, co pro nápravu může učinit ČKA, případně její člen jako jednotlivec?

Vzhledem k častým dotazům znovu publikujeme seznam dokumentace, kterou architekt musí označit autorizačním razítkem.

Stává se, že některé projekty jsou zablokovány kvůli faktu, že stavební úřady nechtějí vydat kolaudační souhlas. Odůvodňují to tím, že ve stavebním zákoně je ustanovení nejasné. Není zřetelné, zda je kolaudační rozhodnutí potřeba a každý si tím pádem ustanovení vykládá jinak. Banky pak například nejsou ochotny uvolnit finanční prostředky.

Podle čeho se stanovuje cena za vypracování pasportu stavby (např. činžovního domu ze 30. let)?

Musí být při realizaci drobné stavby vždy dodržena dvoumetrová odstupová vzdálenost od společných hranic pozemků?