Inženýrská činnost ve výstavbě v publikaci Stavební zákon v praxi - Inženýring
V poslední aktualizaci publikace Stavební zákon v praxi z července 2011, vydávané nakladatelstvím Verlag Dashöfer, se v kapitole 9 (díl 9, část 3) objevily zcela nesprávné informace týkající se inženýrské činnosti ve výstavbě. V textu se vyskytuje mnoho chyb, od nepřesností (např. v odstavci označeném „podklady a průzkumy“ se uvádí, jaké dokumenty pro stavební záměr osoby provádějící inženýrskou činnost opatřují, aniž by bylo zdůrazněno, že přitom jednají vždy podle pokynů investora či projektanta) až po úplné nepravdy (tvrzení, že firmy v rámci inženýrské činnosti mohou projektovat a provádět autorský dozor nad realizací jimi vyprojektovaných staveb a další).
Inženýrská činnost ve výstavbě, známá též jako „inženýring“, byla do okamžiku účinnosti novely živnostenského zákona č. 130/2008 Sb. uvedena v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu pod názvem „Inženýrská činnost v investiční výstavbě“. Po přijetí zmíněné novely, resp. jejím provedení nařízením vlády č. 278/2008 Sb., je nyní zařazena v příloze č. 4 pod názvem „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“. Jedná se o tzv. živnost volnou, tedy živnost nevyžadující zvláštní odbornou ani jinou způsobilost. Dle živnostenského zákona výkon této živnosti zahrnuje: „Poradenské služby technického charakteru ve specifikované oblasti činnosti, zejména ve stavebnictví a architektuře (…). Poskytování odborné pomoci, posudků, rad, doporučení a stanovisek k zabezpečení přípravy a realizace staveb. Posuzování vlivů připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání, činností a technologií na životní prostředí, to znamená zpracování posudku dokumentace o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí. Posuzování zahrnuje zejména zjištění, popis a hodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů stavby, činnosti nebo technologie na klimatické poměry, ovzduší, povrchové a podzemní vody, půdu, horninové prostředí, způsob využívání krajiny, chráněná území, flóru, faunu, funkčnost a stabilitu ekosystémů, obyvatelstvo, využívání přírodních zdrojů, kulturní památky, životní prostředí v obcích a městech, porovnání navržených variant řešení a výběr nejvhodnější varianty, navržení opatření a podmínek, které vyloučí nebo sníží předpokládané nepříznivé vlivy, popřípadě zvýší pozitivní vlivy stavby, činnosti nebo technologie, hodnocení důsledků případného neprovedení stavby, činnosti nebo technologie. (…)“ Text přílohy výslovně stanoví, že „Obsahem činnosti není vlastní realizace technických činností, projektování staveb, ani jejich provádění, technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany (…)“
Inženýring představuje skupinu činností, které vykonává subjekt k zabezpečení přípravy a realizace staveb. Do těchto činností patří v praxi zejména aktivity spojené s opatřením územního rozhodnutí či stavebního povolení, případně, po dohodě s klientem, koordinace celého projektu, zprostředkování komunikace mezi projektantem, klientem a úřady a další činnosti, kterými osobu vykonávající inženýring klient nebo projektant pověří. Pověření je základem činnosti osoby vykonávající inženýring. Nejčastěji se realizuje na základě mandátní smlouvy. Osoba vykonávající inženýring – mandatář – postupuje podle pokynů a v souladu se zájmy mandanta a má k úkonům spojeným s činností, k níž je pověřen, od mandanta plnou moc. Jak již bylo uvedeno, jedná se o živnost volnou. Může ji tedy vykonávat kdokoliv, kdo může v souladu s obecnými podmínkami živnostenského zákona živnostensky podnikat. Z toho vyplývá, že výkon této činnosti není spojen s profesní odpovědností podle zvláštních právních předpisů, a přirozeně tedy nemůže zahrnovat činnosti jako projektování, zpracování požárně bezpečnostní dokumentace či autorský dozor.
Eva Faltusová



