Uvádí se, že stavebník připojí „rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, závazná stanoviska, pokud byla obstarána před zahájením řízení … (pokud je stavebník obstaral předem).“

Stavební úředníci shodně prohlašují, že povinnou součástí projektové dokumentace musí být úplná dokladová část dle vyhl. č. 499/2006 o dokumentaci staveb (tj. část E pro územní řízení, část Da) pro stavební povolení). Pokud chybí jediné vyjádření, mohou údajně sice zahájit územní nebo stavební řízení, ale okamžitě ho přeruší a vyzvou stavebníka k doplnění. Argumentují tím, že stavebnímu úřadu běží zákonné lhůty, které sháněním potřebných dokladů, případně řešením různých komplikací při negativním vyjádření dotčených orgánů a správců sítí nemůžou dodržet. Většinou se setkávám s tím, že projektovou dokumentaci bez úplné dokladové části ani nechtějí převzít.

Žádám vás o komentář k této věci a jednoznačné stanovisko, příp. o vyjádření, jaký je správný právní výklad uvedených bodů Stavebního zákona.

Domnívám se, že není povinností stavebníka toto obstarávat, a že se tady jedná jednak o zavedenou praxi většiny stavebních úřadů (ulehčují si práci), ale zejména o zájem každého projektanta a jeho zodpovědnost ke klientovi, tj. předprojednat rozpracovaný projekt s dotčenými orgány a správci sítí, zejména u těch, kde je to pro daný projekt kritické. Pokud nejsou všechna vyjádření a stanoviska pohromadě v den podání projektové dokumentace na stavební úřad, lze je přeci doložit později do procesu již probíhajícího územního nebo stavebního řízení.

Přerušením řízení úředník získává čas, nemůže být popotahován za nedodržení lhůt, ale jednoznačně zdržuje stavebníka. Ve výroku Rozhodnutí (územní rozhodnutí, stavební povolení) se pak pouze citují vyjádření jednotlivých DOSS, ať už jsou jakákoli – kladná, s připomínkami, zamítavá) a to je podkladem pro stavební úřad, aby příslušné povolení vydal nebo ne, případně vydal s podmínkami. Je to tak?

Žádám vás o komentář k této věci a jednoznačné stanovisko, příp. jaký je správný právní výklad uvedených bodů stavebního zákona.

Stanovisko v této věci je zcela jednoznačné. S výjimkou několika málo případů (například posouzení záměru památkové obnovy v případě obnovy nemovité kulturní památky orgánem památkové péče) není povinen stavebník, resp. z jeho pověření architekt/inženýr (projektant) předkládat (závazná) stanoviska dotčených správních orgánů předem, což lze dovodit především z několika ustanovení stavebního zákona.

V územním řízení z ustanovení § 89 Stanoviska, námitky a připomínky „(1) Závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. Účastníci řízení musí být na tuto skutečnost upozorněni. (2) K závazným stanoviskům a námitkám k věcem, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územního nebo regulačního plánu, se nepřihlíží.“

Obdobně ve stavebním řízení z ustanovení § 112 odst. 1: „Stavební úřad oznámí účastníkům řízení, kteří jsou mu známi, a dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení nejméně 10 dnů před ústním jednáním, které spojí s ohledáním na místě, je-li to účelné. Zároveň upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto.“ Z uvedených ustanovení je zřejmé, že v územním řízení, jakož i v řízení stavebním se uplatňuje tzv. koncentrační zásada řízení.

V obou případech pak v souběhu s ustanovením § 4, zejména ustanovením odstavce 3 a 4 SZ: „(3) Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem. Navazující stanoviska nebo navazující závazná stanoviska mohou dotčené orgány v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona, jinak se k nim nepřihlíží. (4) V řízeních podle části čtvrté tohoto zákona se nepřihlíží k závazným stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto ve vydaném regulačním plánu, v územním rozhodnutí nebo v územním opatření o stavební uzávěře anebo v územním opatření o asanaci území, nejde-li o závazné stanovisko uplatněné na základě nově zjištěných a doložených skutečností podle odstavce 3.“ a v souběhu s ustanovením § 86 odst. 2 písm. b) SZ: „rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, závazná stanoviska, pokud byla obstarána před zahájením řízení, nejde-li o koordinované závazné stanovisko podle § 4 odst. 6, vydané správním úřadem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí“.

Účastníci řízení, stejně jako dotčené správní orgány, jsou povinni uplatnit své námitky, resp. svá (závazná) stanoviska nejpozději k datu stanoveného ústního jednání, resp. k datu určenému stavebním úřadem pro jejich podání, jestliže se ústní jednání nekoná.

Stavební úřad jako správní orgán odpovědný za vydané rozhodnutí je povinen nejen ve výroku rozhodnutí z vydaných závazných stanovisek převzít podmínky stanovené dotčeným správním orgánem, ale je povinen porovnat mezi sebou vydaná stanoviska a v případě potřeby odstranit zjištěné rozpory, a to postupy podle § 133 a § 136 správního řádu, aby byl výrok rozhodnutí jednoznačný, srozumitelný, vnitřně nerozporný a určitý – a tudíž také přezkoumatelný. Stavební úřad je proto povinen mít jak správní řízení, tak správní spis a podkladovou dokumentaci důsledně pod kontrolou. V případě posuzování dokumentace DOSS před podáním žádosti tento základní požadavek fakticky být spolehlivě naplněn nemůže (z praxe známe případy, že bylo stanovisko DOSS vydáno na jinou dokumentaci, než o které následně rozhodoval stavební úřad). Tím není zpochybněno, že architekt ověřuje podmínky pro návrh stavby předem tak, aby předešel případnému negativnímu/nesouhlasnému závaznému stanovisku, které má pro meritorní proces (územní řízení, stavební řízení) fatální důsledky; stavební úřad je povinen v takovém případě (v souladu s ustanovením § 149 odst. 3 správního řádu) neprovádět další dokazování a žádost zamítnout!

Zároveň je nutno připomenout, že stejně jako určení okruhu účastníků řízení též určení dotčených správních orgánů přísluší stavebnímu úřadu. Je jeho odpovědností, aby tento okruh vymezil s přihlédnutím k povaze a rozsahu stavby správně, nikoliv však alibisticky. Rozhodnutí o tom, kdo jsou účastníci řízení, resp. které správní orgány jsou v konkrétním případě dotčeny při ochraně veřejných zájmů, nepřísluší žadateli ani jiným účastníkům řízení.

Závěr: Požadavek na předložení všech závazných stanovisek předem je neoprávněný a žádost, která není doložena všemi závaznými stanovisky, není neúplná, a není proto důvodem pro přerušení řízení.