Dotaz - Plánovací smlouva podle stavebního zákona

Datum vydání: 03.01.2012 Datum aktualizace: 03.01.2012 Vytisknout Další články v rubrice
Stavební úřad podmiňuje vydání územního rozhodnutí předložením plánovací smlouvy uzavřené s obcí a požaduje po klientovi náhradu nákladů za vybudování pozemní komunikace, kterou budou v budoucnosti požívat i další vlastníci nemovitostí. Není tento postup diskriminační?

Plánovací smlouva je instrument, který do právního řádu přinesl stavební zákon č. 183/2006 Sb. Může se uplatnit jednak v procesu vydávání regulačního plánu podle § 66 stavebního zákona nebo, jak je tomu v dotazovaném případě, při vydání územního rozhodnutí podle § 88.

Podle § 88 stavební úřad přeruší územní řízení v případě, že záměr klade takové požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování příslušných nových staveb a zařízení nebo úpravy stávajících realizovat, a zároveň vyzve žadatele k předložení plánovací smlouvy. Počítá se přitom s finanční spoluúčastí vlastníka pozemku; ta může dosáhnout až sta procent. Pokud budou z vytvořené infrastruktury benefitovat také vlastníci dalších pozemků, lze na místo žádosti o územní rozhodnutí zvážit podání žádosti o vydání regulačního plánu na žádost, který by mohl potřebné (a některá další) územní rozhodnutí nahradit.

V rámci tohoto procesu byste s dotčenými vlastníky pozemků uzavřel tzv. dohodu o parcelaci, jejímž obsahem by byl jejich souhlas se záměrem a souhlas s rozdělením prospěchů a nákladů spojených s jeho realizací.

K uzavírání plánovacích smluv vydalo v červnu 2010 metodický pokyn Ministerstvo pro místní rozvoj.