Profesní pojištění architekta se sjednává typicky v rozsahu krytí škod, které architekt způsobí v souvislosti se svou odbornou činností jinému na zdraví či životě či ve formě hmotné škody.

Škoda v českém právu znamená újmu, kterou poškozený utrpí konáním (či nekonáním) osoby odpovědné za škodu na majetku či zdraví. Účelem smluvních ustanovení o náhradě škody je tedy nahradit poškozenému to, o co se snížil jeho majetek v důsledku jednání odpovědné osoby.

Vedle toho sankce, která má podobu tzv. smluvní pokuty, je zajišťovacím instrumentem, jehož primárním cílem je vynutit na povinné straně splnění smluvní povinnosti, případně ji za takové nesplnění potrestat. Smluvní pokutu však lze užít také jaké jako prostředek uhrazení vzniklé škody.

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který obsahuje základní právní úpravu smluvní pokuty, uvádí, že pokud z ujednání účastníků smlouvy nevyplývá opak, není poškozený oprávněn vymáhat náhradu škody, která je kryta smluvní pokutou. V případě, že by nastala tato situace, tedy investorovi by na základě Vašeho jednání vznikla škoda, na jejíž úhradu by se použila smluvní pokuta, pak se domnívám, že by její úhradu profesní pojištění pravděpodobně pokrývalo. Je však možné, že by se pojišťovna vyplacení náhrady škody ve formě smluvní pokuty bránila.

Vzhledem k tomu, že otázka, zda si strany sjednají smluvní pokutu, a její výše, je do značné míry otázkou smluvní volnosti, je zřejmé, že se na ni ve většině případů profesní pojištění vztahovat nebude.

Pokud je účelem smluvené smluvní pokuty zejména krytí škody, doporučujeme změnu formulace ve smlouvě a ustanovení zařadit pod hlavičku „náhrada škody“.