Právní servis a bezplatné konzultace v rozsahu do dvou hodin ročně zajišťuje autorizovaným architektům od ledna 2011 právní poradna v rámci Kanceláře ČKA. - Mgr. Eva Faltusová a Mgr. Martina Synková.

Advokátní kanceláře zabývající se stavebním a autorským právem poskytují své služby členům ČKA s výraznou slevou oproti běžným cenám.

Máme vydané stavební povolení (výsledek spojeného územního a stavebního řízení) na stavbu rodinného domu. S autorem projektu jsme se rozešli a rozhodli se zcela změnit pojetí stavby. Zachovány budou pouze rozměry stavby – na základě tohoto nám stavební úřad umožnil nežádat o nové stavební povolení, nýbrž o změnu stavby před dokončením. Je tomuto potřeba souhlas autora původního projektu?

Prosím o bližší specifikaci pojmů varianta a alternativa, které jsou uváděné v HŘ ČKA v souvislosti s návrhem/studií stavby, nebo o informaci, kde bych výklad těchto pojmů nalezl. Ve smlouvě s klientem mám uvedeno, že dodám studii v alternativách, on po mě požaduje něco, co považuji za variantu.

V územním plánu naší obce je k zastavitelnosti určitého území uvedeno, že využití území bude řešeno územní studií, která musí být zpracována do dvou let. Jaké následky bude mít, když město zpracování studie nezajistí? Znamená to, že na území je možno poté stavět cokoli, nebo naopak vůbec nic?

Spolupracuji při návrzích interiérů s firmou, která navrhuje a následně realizuje samolepicí folie na stěny. Jedním z uvažovaných grafických motivů pro interiérové dekorace jsou portrétové motivy slavných celebrit. Nemůžeme se při použití výše popsaných motivů v interiéru dostat do konfliktu s autorským právem?

Investor požaduje ve smlouvě dodatek následujícího znění „Pro zhotovení díla jsou závazné normy, předpisy a zákony platné v ČR“. Mám na toto přistoupit? Je takováto formulace vůbec v souladu se zákonem?

Jak by měl architekt postupovat v případě, že mu dodavatelé a prodejci nejrůznějších produktů nabízejí provize za to, že v projektu navrhne použití jejich materiálů (výrobků).

Existuje minimální částka, na kterou musí být architekt při výkonu povolání podle § 16 zákona č. 360/1992 Sb. pojištěn?

Co § 26 PEŘ ČKA míní termínem „rozpracovaná zakázka“? Jsem názoru, že pokud zhotoví architekt na základě smlouvy architektonickou studii stavby a je za ni dle smluvního ujednání zaplacen, nemůže se dále jednat o „rozpracovanou zakázku“.

Kdo jsou společnosti „organizující“ veřejné zakázky? Kdo těmto společnostem uděluje/odjímá licence, u jakého orgánu je možné se proti jednání společností bránit?

Rád bych věděl, zda mám jako zaměstnanec ateliéru, kde pracuji, nárok na licenční poplatek, když ateliér uzavřel licenční smlouvu na převod autorských práv k mnou vypracované architektonické studii.

Klient si najal náš ateliér ke zpracování DÚR na základě architektonické studie, kterou nám předložil. Při jednání s DOSS jsme zjistili, že záměr v dané podobě nemůže být povolen. Investor ovšem trval na vypracování PD podle studie, o změnách nechtěl jednat.

Dle sdělení Ministerstva pro místní rozvoj z 30. listopadu 2011 bude v budoucnu možné získat stavební povolení také přes internet.

Stanovisko MMR potvrzuje výklad zákona č. 360/1992 Sb., který se týká oprávnění autorizovaného architekta zpracovávat statickou část projektové dokumentace pozemní stavby.

V řízení o vydání územního rozhodnutí rozhodoval příbuzný souseda, který nesouhlasí s naším stavebním záměrem. Po vydání rozhodnutí je zcela zřejmé, že rozhodoval zaujatě. Podali jsme námitku podjatosti, ale bylo nám řečeno, že to již není možné.

Ve smlouvě o dílo na zhotovení projektové dokumentace jsme s investorem smluvili sankci za vícepráce vzniklé chybou v projektové dokumentaci. Pojišťovna mi oznámila, že v případě vzniku škody tuto sankci v rámci pojištění neuhradí. Je tento postup pojišťovny správný?

Má zadavatel veřejné zakázky právo požadovat v rámci kvalifikačních předpokladů živnostenský list?

Jaké má postavení zpracovatel územního plánu, pokud se provádí jeho změna? Musí ji město zadat témuž autorovi?

Stavební úřad podmiňuje vydání územního rozhodnutí předložením plánovací smlouvy uzavřené s obcí a požaduje po klientovi náhradu nákladů za vybudování pozemní komunikace, kterou budou v budoucnosti požívat i další vlastníci nemovitostí. Není tento postup diskriminační?

Projektujeme rekonstrukci nemovité kulturní památky (kláštera), jejíž část slouží jako školské zařízení. Dostali jsme se do střetu s požadavkem OTP na světlé výšky místností. Je možné, aby stavební úřad povolil v tomto případě výjimku z ustanovení vyhlášky?

Je možné, aby zastupitelstvo svým usnesením povolilo projektovou dokumentaci, která je v rozporu s podmínkou územního plánu? Ten má stanoven bezpodmínečný požadavek na šikmou střechu. Většina členů zastupitelstva města souhlasí s naším záměrem, který počítá se střechou rovnou. Zadavatel budoucího územního plánu se také vyjádřil ve smyslu, že takovým striktním požadavkem již v novém plánu nepočítá (ten však nebude vydán v dohledné době). Se záměrem dal předběžný (ústní) souhlas také stavební úřad. Jak však vyřešit rozpor s ÚP?