Čtvrtý ze série článků věnovaných novému stavebnímu zákonu a souvisejícím předpisům.
Třetí ze série článků věnovaných novému stavebnímu zákonu se zabývá otázkou zda je cesta k „novému“ územnímu plánování cestou skutečně sledující smysl a účel tohoto politického i právního nástroje rozhodování o správě v území, nebo je návratem k systému, na jehož konci budou sice „přehledná“ pravidla projednávání dokumentů, avšak zcela jednostejných a bez individuality?
Druhý ze série článků věnovaných novému stavebnímu zákonu a souvisejícím předpisům.
První ze série článků věnovaných novému stavebnímu zákonu a souvisejícím předpisům. Texty budou obsahovat stručný výtah přednášky pořádané ČKA s upozorněním na některé specifické problémy spojené s tímto zákonem.
Informace o zařazení profesních výkonů podléhajících režimu autorizace v souvislosti se změnou sazby daně z přidané hodnoty do jednotných klasifikací. Dopady ustanovení zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty na výkon profese autorizovaných architektů.
Podle Čl. 10 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb. a ústavního zákona č. 395/2001 Sb., je Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy s účinností dnem 1. 6. 2002 součástí právního řádu České republiky.
Podle Čl. 10 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb. a ústavního zákona č. 395/2001 Sb., je Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy s účinností dnem 1. 6. 2002 součástí právního řádu České republiky.