Rozhovor s Doc. Ing. Miloslavem Pavlíkem, CSc.
Myslíte si, že současné stavebnictví postrádá autorizovaného inspektora? Jak se funkce osvědčila v zahraničí a do jaké míry ovlivnila český model?
Vlastní proces povolování staveb považuji za zkostnatělý. Není to asi problém jen naší země, ale u nás byl tento stav impulsem k tomu, abychom se snažili nalézt příklady možného zlepšení v zahraničí. Výrazného zlepšení v oblasti stavebnictví by mohl docílit právě institut autorizovaného inspektora. Ovlivnilo nás především Německo, konkrétně stavební zákon Bavorska, který zavedl institut tzv. autorizovaných znalců. Podle zkušeností německých kolegů se prostřednictvím této profese podařilo zkrátit délku stavebního řízení v průměru o třetinu. Rovněž jsme přebírali podněty z Anglie. Zde existuje institut autorizovaných inspektorů dlouhodobě, z této oblasti byl také převzat v novém stavebním zákoně používaný název. Třetí zemí, kde se úspěšně aplikuje zkrácené stavební řízení, je Švédsko.
Jaké činnosti by měl autorizovaný inspektor zastávat ve srovnání se stavebním úřadem? V čem může proces povolování staveb urychlit?
Autorizovaný inspektor technicky ověřuje projektovou dokumentaci, její úplnost a správnost, technickou proveditelnost dodržení obecných technických požadavků na výstavbu a dalších parametrů. Dle svých zjištění vydává certifikát k povolení stavby. Jedná se o jakousi formu superinspekce nad projektem. Z tohoto pohledu se jeho činnost neliší od stávající praxe na stavebním úřadě. Narozdíl od referenta však při zjištění nesrovnalostí nemusí zastavit řízení, ale vyvine úsilí k tomu, aby došlo k odstranění případných chyb a plynule se pokračovalo ve schvalovacím procesu. To je hlavní důvod proč může dojít k výraznému urychlení povolování stavby. Pokud budu působit jako inspektor, budu mít časově ohraničenou smlouvu s investorem a činnosti se budu věnovat 8 – 12 hodin denně, budu hledat kompromisy, svolávat jednání a snažit se najít konsensuální řešení v rámci partnerských vztahů. Z tohoto pohledu nemůže být nikdy činnost stavebního úřadu tak efektivní. Záleží proto jen na investorovi, zda se rozhodne využít placených služeb autorizovaného inspektora (hodinová sazba se bude pohybovat okolo 1000 Kč) nebo se obrátí na stavební úřad. V praxi považuji za možné úskalí i způsob, jak činnost této nové profese přijmou stavební úřady.
Měl by inspektor provádět i kontrolu stavby?
Jeho povinností plynoucí ze zákona je sestavit harmonogram kontrolních prohlídek stavby. Podle zkušeností z Anglie vypíše inspektor při certifikaci projektu jednotlivé rozhodující fáze výstavby a tento seznam předá stavebnímu úřadu, jehož zástupce by měl v rámci kontrolních prohlídek docházet na stavbu a provádět kontrolu dodržování plánovaných stavebně fyzikálních parametrů. Narozdíl od inspektora má ze své funkce pouze on možnost například zastavit stavbu a udělat kroky pro naplnění daných podmínek veřejného zájmu. Stavební úřad by tedy měl změnou struktury povolování staveb získat dostatečné kapacity na průběžnou kontrolu rozestavěných staveb. Záleží však na prostoru, který mu vytvoří inspektoři, a také na tom, zda bude mít odborně dostatečně kompetentní zaměstnance...
Přestože autorizovaný inspektor nemusí být přítomen na kontrolních prohlídkách, předvídavý investor ho využije i pro tuto fázi průběhu stavby. V závěru výstavby totiž autorizovaný inspektor vyslovuje souhlas s uvedením stavby do provozu. To samozřejmě neznamená, že by investor neměl mít svůj autorský a technický dozor.
Kontrolní prohlídky stavby umožňují ještě jednu významnou věc. Ve stanovených fázích naformulovat zápisy o protokolárním převzetí dílčích částí, které pomohou při dokončení stavby urychlit výrazně přejímku stavby.
U jakého typu zakázek se bude inspektor uplatňovat?
První úvahy o oblastech činnosti autorizovaných inspektorů vedly k tomu, že by inspektor mohl certifikovat stavby menšího rozsahu a později po vyhodnocení zkušeností by se však jejich spektrum postupně rozšiřovalo. Stávající stavební zákon dnes umožňuje použít zkrácené řízení na všechny druhy staveb, které procházejí schvalovacím procesem na úrovni obecních úřadů, mají vydané územní rozhodnutí, vyřízeny připomínky a doloženy veškeré potřebné náležitosti. Zkrácené řízení se nemůže týkat jen staveb podléhají zvláštnímu režimu (vodohospodářské stavby, letiště apod.). Osobně si myslím, že na stavby s jednodušší funkcí si neobjednám služby autorizovaného inspektora, protože to bude ekonomicky náročnější. Dovedu si ale představit, že developer, který opakovaně staví objekty stejného charakteru, bude mít „svého“ specializovaného inspektora a jeho služeb bude využívat opakovaně. Druhou možností uplatnění AI bude stavba, která je pro místní stavební úřad svým provozním, technologickým charakterem složitá, a navíc s ní přichází do styku výjimečně. Inspektor se uplatní i u zakázek spojených s rychlou realizací, kde se mu podaří svou činností komplexně urychlit celý proces.
Nemůže mít klient pocit, že když si zaplatil autorizovaného inspektora, tak projde i projekt, který k tomu nemá sebemenší předpoklady?
To už záleží na přímé zodpovědnosti inspektora. V žádném případě nesmí vymezit z regulí zákona. Někdo je technicky odvážnější, někdo tzv. „stojí při zdi“. Zodpovědnost spočívá nejen v kontrole projektu z hlediska technických požadavků. Když se dopustí chyby, povolí stavbu nesplňující platná legislativní ustanovení či postrádající potřebné náležitosti, bude se přirozeně zodpovídat jako fyzická osoba která způsobila škodu.
Ministr pro místní rozvoj jmenoval v lednu dvanáctičlennou koordinační radu, která byla pověřena uvedením funkce autorizovaného inspektora do chodu. Komu se rada zodpovídá ze své činnosti a kým je financována?
Koordinační rada se skládá nejen z doporučených členů obou profesních komor, ale je doplněna i o právníky a zástupce ministerstev. Tři měsíce trvalo, než se ze skupiny stal organismus, který se na problematice činnosti autorizovaného inspektora a zavádění tohoto institutu do praxe sjednotil. Museli jsme si vzájemně vysvětlovat souvislosti v rámci stavebního zákona. Následně se podařilo jmenovat zkušební komisaře a připravit ke zkouškám, prvních skupinu žadatelů, v současné době jsou autorizováni, je připraven v pracovním znění statut, kodex AI, právní otázky, školení jsou vedena fundovanými lektory. Díky iniciativě obou profesních komor od konce srpna fungují samostatné webové stránky, kde jsou ke stažení přihlášky a další informace.
Rada vykonává činnost na úrovni státní správy, a ta by tedy měla být, podle mého názoru, hrazena z prostředků ministerstva. S financováním je ale, zatím největší problém. Původně přislíbená částka na činnost zatím nebyla potvrzena, takže se prostředky pokusí prozatím zajistit Komory. Členové Rady dosud nedostali vyplaceny náhrady za činnost. Považuji to za absurdní. Stát se chová macešsky. Když už si tento paragraf dal do stavebního zákona, tak by měl vytvořit podmínky k jeho naplnění. Situace se snad zlepší, jakmile se u prvních pěti staveb objeví zpráva o tom, že institut bez větších problémů funguje.
Do jaké výše se vyšplhají vstupní poplatky zájemců o funkci?
Když sečtete poplatek za zkoušku, za školení, za jmenování a členský příspěvek Komoře, dostane se inspektor na částku téměř 40 tisíc Kč. Ale nemá žádnou jistotu, že získá zakázky.
Navíc je třeba upozornit na to, že celý princip bude fungovat jen tehdy, pokud dojde ke změně správních poplatků za povolování staveb. Jsou například mnohonásobně nižší než např. v Německu. Navíc u nás nejsou správní poplatky diferenciovány, zjednodušeně řečeno stojí stejně stavební povolení za technologicky složitou stavbu jako za rodinný domek. Proč by investor využíval služeb autorizovaného inspektora? Proč nebyly naplněny očekávané předpoklady na možné odstranění korupčního prostředí? I proto je koordinační radou iniciována úprava zákona o správních poplatcích. Absence státní dotace zavádění institutu autorizovaného inspektora do praxe může mj. také negativně ovlivnit počet zájemců o tuto funkci. Hledání úspor ve státním rozpočtu je neoddiskutovatelné, ale vzhledem k tomu, že v tomto případě se podstatě jedná o přenesení pravomocí podle zásad EU o racionalizaci státní správy, nelze současný postup ministerstva kvalifikovat jako nejrozumnější počin. Znovu musím zdůraznit pozitivní vstup obou profesních komor do tohoto procesu, který garantuje jeho potřebné pokračování.
Kvalifikační předpoklady inspektora jsou dány zákonem. Může se jím ale stát např. technik?
Zájemce musí mít autorizaci v úrovni inženýra, ale nemusí být pouze autorizovaným inženýr pozemních staveb nebo autorizovaným architektem. Nemůžeme říci, že by autorizovaný inženýr v oboru vodohospodářské stavby nebo statika nemohl vykonávat funkci inspektora. Zkouška ale musí po odborné stránce prokázat, zda se orientuje v celé oblasti výstavby a především ve sféře pozemních staveb.
Kolik odborníků zkoušku dosud složilo a od kdy budou působit?
První zkoušky proběhly 20. a 27. 6.2007, složilo je 23 osob (15 z ČKAIT a 8 z ČKA). Tyto osoby podávají prostřednictvím komor žádost o jmenování ministrem pro místní rozvoj. Jejich seznam bude zveřejněn po jejich jmenování. Doporučil bych, aby ministerstvo vlastní oficiální předání osvědčení uspořádalo důstojným způsobem. I na tom závisí, jak bude tuto funkci vnímat veřejnost. Slíbil jsem panu náměstkovi, že do konce roku bude připraveno sto autorizovaných inspektorů. Další etapa zkoušek je připravena na říjen a listopad a třetí „vlna“ autorizací se předpokládá v březnu 2008. Byl bych ale raději, aby celý proces nebyl ovlivňován kvantitativními, ale kvalitativními požadavky.
Podle vyhlášky by měla zájemce zkoušet minimálně pětičlenná zkušební komise. Jak byli vybráni zkušební komisaři? Jak by fungovalo případné odvolání uchazeče?
Zkušební komisaře doporučily ČKA a ČKAIT (20+20 osob) a jmenoval je ministr pro místní rozvoj. Tato „množina“ odborníků byla doplněna deseti právníky, které navrhla Společnost pro stavební právo. Nyní tedy máme k dispozici padesátičlenný tým odborníků.
Odvolání uchazeče proti jednání komise by bylo pravděpodobně dvoustupňové, v prvním stupni ke koordinační radě, následně k soudu. Určitě by se tato informace měla objevit i v novele vyhlášek a také ve vlastním statutu koordinační rady.
V rámci příprav na úspěšné složení zkoušky byla plánována školení v oblasti legislativy, projektové a předprojektové přípravy, průběhu stavebního řízení a investiční oblasti. Už nějaká školení proběhla?
Již v červnu bylo zorganizováno pro prvních uchazeče školení. Lektory byli odborníci JUDr. Koukalová, JUDr. Vobrátilová, JUDr. Mareček, kteří se zaměřili především na právní problematiku a s tím spojenou přípravu ke zkouškám. Vložena byla také praktická část ve které se Ing. Malotin zabýval srovnáním postupu stavebního úřadu s postupem inspektora. Další školení pro přihlášené uchazeče proběhnou v září a říjnu. Podmínkou je aby konkrétní lektoři byli vždy potvrzeni resp. doporučeni koordinační radou.
Kdo bude evidovat seznam autorizovaných inspektorů?
Seznam bude na webových stránkách www.autorizovaniinspektori.cz. Při výběru by nemělo záležet na tom, zda je inspektor inženýr nebo architekt. Evidenci bude na základě dohody předsedů vést ČKAIT a členský příspěvek bude zasílán na její samostatný účet a následně bude podle uchazečů mezi komorami rozúčtován.
Stejně jako ostatní autorizované osoby bude inspektor pojištěn. Jak?
Máme domluvené pojištění z odpovědnosti za škody způsobené činností AI se dvěma pojišťovnami. ČKAIT vyzval ČSOB a dále bylo ještě jednáno s pojišťovnou Slavia. Jedná se o podobné paušální pojištění jaké zajišťují Komory pro své členy, plus možnost připojistit se podle velikosti zakázky. Nikdo ale zatím nedovede odhadnout výši škody, kterou může inspektor způsobit.
Už se podařilo zformulovat statut a kodex autorizovaného inspektora?
Během září bychom měli podklady na jednání koordinační rady pro autorizované inspektory finálně zoponovat a následně vydat. Kodex není míněn pouze jako etický kodex, ale návod resp. rukověť ve které bude specifikován předmět činností AI. Dopracovat ho přirozeně bude možné až po zapracování zkušeností prvních inspektorů. Také hledáme praktické možnosti ověření institutu AI v praxi.
V současné době se připravuje novela stavebního zákona. Jaké budou připomínky týkající se funkce autorizovaného inspektora?
V rámci koordinační rady jsme vytvořili pracovní skupinu v rámci které shromažďujeme dosavadní poznatky a nedostatky. Důležité je pro nás mít vždy kontaktní osobu na MMR. Některé body jsme projednávali na legislativní radě vlády a máme k dispozici konkrétní textaci, která by měla zjednoznačnit znění stavebního zákona. Týká se nejen stati o zkráceném stavebním řízení, ale i souvisejících předpisů např. s vyhlášky o dokumentaci staveb a obecně technických požadavcích na výstavbu.
První zkušenosti ovlivní přístup veřejnosti k tomuto institutu. Cítíte se osobně odpovědný za správné fungování autorizovaných inspektorů?
Cítím velkou osobní odpovědnost. Když jsem četl jeden z prvních návrhů stavebního zákona, tak mě informace o autorizovaných inspektorech zaujala a vnitřně „oslovila“, protože jsem přesvědčen, že právě oni mohou vnést nejen potřebnou pružnost a rychlost do oblasti stavebnictví, ale také zvýšení odbornosti. Dost dlouho jsem projektoval a vím, co mi na celém procesu vadilo a vadí dodnes. Zásada, kterou jsem poprvé slyšel na bavorském inženýrském dnu „nedělej ve státní správě to, co můžeš lépe zabezpečit v privátní sféře“ má totiž svou neúprosnou logiku. Pro mě by byl neúspěch institutu zklamáním, osobním i profesním. Pokud budu vykonávat funkci předsedy koordinační rady, budu se snažit, aby se tato nová profese rychle zavedla do praxe, ale také aby byly zkoušky objektivní a dostatečně náročné. Druhou stranou mince je dostatečné uspokojení případné poptávky po těchto odbornících. Jsou to spojité nádoby. Všichni jsme si vědomi faktu, že případné negativní zkušenosti by mohly zpochybnit jakoukoliv dobře míněnou progresi v této oblasti.
Děkuji za rozhovor.
Markéta Pražanová




