Architektura a textil – nové legislativní požadavky na vnitřní vybavení interiérů veřejných staveb
Česká komora architektů ve spolupráci s Textilním zkušebním ústavem uspořádala dne 28. ledna 2009 v rámci cyklu celoživotního vzdělávání v prostorách Domu Pánů z Kunštátu v Brně seminář věnovaný požadavkům Evropy na zkoušení hořlavosti a reakce na oheň bytových textilií a vyhlášce č. 23/ 2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Bc. Vladimír Štork, vedoucí Akreditované zkušební laboratoře Textilního zkušebního ústavu Brno, stručně vyložil znění vyhlášky a doplnil informace z oblasti zkoušení hořlavosti bytového textilu.
Vyhláška č. 23/ 2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která nabyla účinnosti 1. 7. 2008, je prováděcím předpisem zákona č. 133/ 1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Jejím účelem je sjednocení technických podmínek požární ochrany při navrhování, výstavbě a užívání staveb. Vyhláška č. 23 obsahuje jak technické podmínky požární ochrany staveb, které mají obecný charakter, tak i specifické technické podmínky požární ochrany pro vybrané druhy staveb. Na specifické technické podmínky se zaměřují zejm. §17 Stavba ubytovacího zařízení, § 18 Stavba zdravotnického zařízení a sociální péče a § 19 Stavba se shromažďovacím prostorem. Ve výše uvedených paragrafech jsou uvedeny požadavky na hořlavost vnitřního zařízení, které jsou potom ještě upřesněné v příloze č. 1 části 10 uvedené vyhlášky, která stanoví, že:
· Textilní záclony a závěsy se nesmí zapálit při zkoušce podle ČSN EN 1101 : 1997
· Čalounické materiály jsou vyhovující, pokud při zkoušce podle ČSN EN 1021 – 2 : 1996 splňují daná ustanovení
· Podlahové textilie jsou vyhovující, pokud při zkoušce splňují kritéria podle ČSN ISO 9293 – 1 (73 0888) a ČSN EN 11925 – 2 (73 0884) uvedené v požadavcích normy ČSN EN 13501 – 1 (73 0860) Afl až Ffl
· Plastové fólie jsou vyhovující, pokud při zkoušce podle ČSN EN ISO 6940 : 1996 v celém rozsahu dob zapalování nedojde k zapálení
Prostředky protipožární ochrany se používají na potazích sedadel a koberců pro automobily a letadla (technické textilie), na závěsy, lamely, čalounění nábytku, koberce, matracoviny (bytové textilie), ochranné pracovní oděvy (oblečení) nebo uniformy, tlumoky, celty (vojsko).
Textilie jsou vyráběny buď jako nehořlavé z vláken, která nepodléhají ohni – ta jsou většinou skleněná nebo minerální. Charakterem jsou však nevhodná pro zpracování v klasickou dekorační textilii, protože vlákna jsou křehká a lámavá. Dalšími způsoby, kterými se snižuje hořlavost je chemickou úpravou nebo modifikací vláken. Právě modifikace vláken v počátku výrobního procesu umožňuje tzv. permanentní úpravu, která neztrácí svoji účinnost ani po opakovaných údržbových cyklech (praní, chemické čištění).
Teoretická přednáška byla doplněna prezentací Mgr. Hany Topiarzové, která představila praktický příklad textilií společnosti Trevira GmbH., které jsou vyráběny z modifikovaných vláken a zaručují sníženou hořlavost a tím i vysokou bezpečnost.
Seminář s podobným zaměřením proběhne v 1. polovině roku 2009 také v prostorách kanceláře České komory architektů v Praze.
Ing. Ludmila Cepáková
Ing. Ladislava Zaklová, TZÚ Brno
Fotografie ze semináře:
