Základními premisami mých šanghajských návrhů jsou ekonomie hmoty, ale také půdorysu a úsilí vytvářet prostory. Hmotové koncepty jsou odvíjeny z elementárních kubusů, které, jakkoliv dekonstruovány, nechávají tušit svůj původní, elementární objem. Svou přirozeností inklinují k jistému minimalismu. Toto směřování je patrnější třeba v šanghajských projektech Věže Municipal Clubu, Mezinárodního centra umění, Brány v Su-čou nebo šanghajského Židovského památníku. U jiných, někdy konformně s přáními investorů, jsem použil bohatší výrazové prostředky. U rozsáhlejších projektů jsou za účelem vytváření vnitřních prostorů do objemu vkládána atria nebo fronty jejich fasád jsou prolamovány (Výstavní centrum v Kuang-čou, Výzkumný ústav v Su-čou). U projektů složených z více elementárních hmot jsou kompozice založeny na apriorním definování buď architektonického (Vila u jezera Tchaj-chu), nebo urbanistického (Nové městské centrum Čchang-singu, Plán rozvoje území East Taihu Lake, Nákupní zóna v Su-čou) prostoru. Nepopiratelný vliv čínského prostředí vykazuje řada projektů, jejichž hlavním organizačním principem je linie, která je základním elementem dálnovýchodního výtvarného projevu. Použil jsem ji poprvé v projektu Výzkumného ústavu v Su-čou, následně u projektu Administrativní budovy v Su-čou, dvou restauračních objektů v Šanghaji. V některých případech byl přímou inspirací konkrétní výtvarný projev. Linka namalovaná tlustým štětcem se stala ústředním motivem fasád Výstavní haly v Kuang-čou, kresba bambusových stvolů motivem fasád restaurace navržené pro Greenland Group v Šanghaji Ku-pei. Publikace dokumentuje mé pětileté úsilí o nalezení individuálního výrazu.

Úsilí, jež staví na racionálním konceptu a vyhýbá se jak formovému subjektivismu, který se často manifestuje příliš okázalými gesty, tak samoúčelnému ornamentalismu.

Při uskutečňování svých konceptů jsem našel velké porozumění u pana Jia Ling Zhanga, prezidenta společnosti Archlong Group, stejně jako u řady investorů: jmenoval bych především Wuzhong Economic Development Zone Management Committee v Su-čou, Evergreen Group v Šanghaji nebo Shengqing Real Estate Co.

Chtěl bych poděkovat svým spolupracovníkům v kancelářích AAI International Inc. a Archlong Group Co. za jejich obětavou pomoc při konkretizování mých představ.

A protože nevím, kdy k tomu budu mít příště příležitost, chtěl bych na tomto místě poděkovat svým učitelům, především Jindřichu Krisemu, Jiřímu Kuchařovi, Cedricu Priceovi a

O. M. Ungersovi, kteří mě přivedli k tomu stupni porozumění architektuře, které se odráží v těchto projevech.

 Z autorovy knihy Šanghajské koncepty, vydané v roce 2009.

 Popisky

Mezinárodní centrum umění v Šanghaji, 2004–2008, ve výstavbě

Židovský památník v Šanghaji, 2004, soutěžní návrh

Suzhou, plán rozvoje území East Tai Hu Lake, ideová soutěž, 2008

Tianjin, jižní klub na ostrově MJN, 2004