Kde vznikly myšlenky politiky architektury?
Během francouzského předsednictví v roce 2000 vznikl poradní orgán, tzv. Evropské fórum politiky architektury (European Forum for Architectural Policies – EFAP ). Jde o neformální síť, která spojuje vládní, profesní a kulturní instituce ze všech členských států EU. Jejím hlavním cílem je podpora architektonických politik zaměřených na posílení městské a krajinné kvality a obecně kvality životního prostředí jak na národní, tak evropské úrovni. Členskou základnu fóra tvoří za každou zemi tři skupiny – „pilíře“: správa (příslušná ministerstva), profesní organizace (komory) a kulturní instituce (muzea, galerie apod.). Jejich setkání probíhají na konferencích v průběhu konání summitů EU. K dosavadním významným úspěchům patří přijetí Usnesení Rady EU 2001/C 73/04 o kvalitě architektury v městském a venkovském prostředí. Přijetím této rezoluce došlo k završení mnohaletého společného úsilí členských a přidružených států EU (včetně České republiky) o uznání podpory kvalitní architektury a životního prostředí jako jednoho ze zásadních programů politik Evropské unie. Členské státy se zde zavázaly:

 zintenzivnit snahy o zlepšení znalostí a podporu architektury a urbanismu, zvýšit povědomí příslušných úřadů a veřejnosti, prohloubit povědomí o hodnotě architektonické, urbánní a krajinné kultury;
 zohlednit specifickou povahu architektonické služby v rozhodování a postupech, které to vyžadují;
 podporovat architektonickou kvalitu prostřednictvím exemplárních veřejných nařízení o výstavbě;
 napomáhat výměně informací a zkušeností v oboru architektury.

Které státy mají politiku architektury?
Přijetí Usnesení Rady EU o kvalitě architektury v městském a venkovském prostředí a institucionální podpora EFAP vedly k zintenzivnění úsilí kulturních a profesních organizací členských států k přijetí obdobných opatření na národní i regionální úrovni. Podle průzkumů EFAP z roku 2005 z pětadvaceti členských zemí EU zformulovalo a odsouhlasilo architektonickou politiku osm zemí již před rokem 2000, po vydání rezoluce ji přijalo dalších pět zemí a v současné době vznikají návrhy v jedenácti zemích.

Co je téměř pro všechny politiky architektury společné?
Většina států ve svých politikách uvádí potřebu obecné podpory architektury. Ve finské politice architektury je například uvedena nutnost podpory užívání takových metod, které zlepšují kvalitu architektury a stavebnictví, podobný názor mají i Belgičané. Naopak v irské politice se zaměřují spíše na estetickou a konstrukční stránku, Poláci navíc podporují profesní služby architektů, zatímco v Nizozemsku kladou větší důraz na kvalitu provedení.
Dalším společným znakem je nutnost výchovy a osvěty veřejnosti k pochopení významu kvalitní architektury. Podle většiny států je nutno občany vychovávat a vzdělávat od útlého dětství, posilovat obecné povědomí o architektuře systematickou osvětou a informovat také o důležitosti utváření prostředí, v němž žijeme. Výchovu a osvětu preferují Francouzi, Irové, Belgičané i Lucemburčané. Britové vytvářejí regionální střediska architektury, které v celé zemi systematicky prosazují kvalitní architektonická řešení a aktivní veřejný život.
Také vztah architektury, životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje lze považovat za další prvek, který se objevuje téměř ve všech dokumentech. Irský model prosazuje zásady trvale udržitelného rozvoje a koncepci trvalé udržitelnosti ve všech fázích (projekt, stavba, provoz, údržba, dostavba) životního cyklu staveb. V Litvě se snaží uspokojit potřeby a nároky společnosti na zdravé, příznivé a udržitelné životní prostředí.
Názory se také shodují na přístupu k výzkumu a odbornému vzdělávání. Obecně státy podporují vzdělání a výzkum v oblasti architektury a také inovace. Důležitý krok učinila Francie, která se pokouší o zvýšení architektonické odbornosti ve státní správě.

POLITIKA ARCHITEKTURY V ČESKÉ REPUBLICE
Cílem programu politika architektury v České republice je především podpora rozvoje kvalitní architektury v městském i venkovském prostředí a zvyšování povědomí občanů o významu architektury pro kvalitu života, a to působením ve třech oblastech:
1) výchova a vzdělávání,
2) veřejná výstavba,
3) aktivity spojené s podporou architektury.

Co je politika architektury?
Politika architektury se snaží zabezpečit právo všech občanů na příznivé životní prostředí, které je stanoveno v Listině základních práv a svobod. Chce to uskutečnit zlepšením podmínek pro vznik a ochranu harmonického a kvalitního vystavěného prostředí, které je tvořeno nejen budovami, komunikacemi, drobnými stavbami, ale i zelení, lesy, parky a dalšími součástmi životního prostředí vytvořenými činností člověka. Význam vystavěného prostředí je pro obyvatele nemalý, jelikož výstavba patří mezi hlavní spotřebitele materiálových a energetických zdrojů a také mezi významné znečišťovatele životního prostředí. Snaha o úspory energie a zlepšování stávajících postupů a technologií povede k trvale udržitelnému rozvoji.

Jak zavést politiku architektury do praxe?

VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ
Jestliže chceme mít vliv na zvyšování povědomí občanů o významu architektury na kvalitu života, musíme podporovat v systému předškolního, základního, středního, vyššího odborného, vysokoškolského a jiného vzdělávání témata urbanistická a architektonická se zaměřením na utváření krajiny, urbánního prostředí a architekturu, a jejich zařazení do učebních osnov a plánů v rámci celého vzdělávacího systému. Musíme začít působit v oblasti výchovy a vzdělávání, především výchovou dětí předškolního a školního věku.
Zajímavým příkladem, jak lze působit na výchovu dětí, je činnost finské mezinárodní organizace pro architektonickou výchovu s názvem PLAYCE (play + space). Zde je soustředěna skupina odborníků, kteří se snaží zapojit zejména mladé lidi do aktivit souvisejících s vystavěným životním prostředím. Své cíle realizují tak, že organizují semináře a konference, kde se setkávají na jedné straně odborníci a na straně druhé mladí lidé. Od svého založení v roce 2003 realizovali mnoho projektů. Za zmínku jistě stojí projekt Děti a město – na univerzitě v Dortmundu byla uspořádána přednáška Proč domy nemají kola? pro 600 dětí navštěvujících školy v tomto městě. Přednáška byla uskutečněna formou vyprávění pohádky o současných urbanistických tématech, jako jsou kompaktní města, předměstí či poprůmyslová krajina. Již od roku 1991 Komora architektů v Severním Porýní-Vestfálsku spolupracuje na různých projektech se školami. Účelem „KIDS“ projektů je seznámit děti se životním prostředím, ve kterém žijí. Žáci naopak poukazují na některé zóny ve školách, které jsou z jejich pohledu problematické (např. interiéry, školní dvorky). Tyto problémy řeší ve společné diskusi s architekty. Dalším dobrým příkladem, jak může být realizována výchova dětí k poznávání a chápání architektury, je Finská politika architektury, kde jsou do vzdělávacího systému, tedy do učebních osnov nauky o prostředí, biologie, zeměpisu, dějepisu a státovědy, zakomponována témata spojená s vystavěným prostředím a kvalitním životním prostředím.

VEŘEJNÁ VÝSTAVBA
Stát je povinen pečovat o kvalitu životního prostředí občanů. Je tedy v jeho zájmu , aby veřejná výstavba vykazovala vysokou kvalitu architektonického, technického i ekonomického řešení a naplňovala požadavky trvale udržitelného rozvoje. Veřejná správa je a zřejmě i nadále bude největším stavebním investorem. Je důležité, aby se zadavatelé veřejných stavebních zakázek opírali o názory kvalifikovaných odborníků zejména z oblasti architektury, urbanismu a zahradní a krajinářské tvorby. Výběr zhotovitelů projektů veřejných stavebních zakázek by měl být prováděn na základě výsledků architektonických soutěží o návrh, který lze považovat za nejtransparentnější způsob zadávání zakázek zejména v oblasti architektury a územního plánování. Při zadávání veřejných zakázek ve výstavbě by neměla být kritériem nejnižší cena, ale kvalita a udržitelnost zdůrazňující architektonická řešení. Nejen v procesu zadávání veřejných zakázek, ale také v zadávání PPP projektů by měla být upřednostňována udržitelná a kvalitu zdůrazňující architektonická řešení ve výstavbě, a to nastavením takových podmínek a hodnotících kritérií, které by takové vlastnosti zdůrazňovaly. Podobný způsob prosazení politiky architektury v této oblasti mají i ostatní členské státy, např. ve Velké Británii mají včleněn požadavek učinění kvality návrhu (designu) jedním ze základních kritérií v procesu výstavby veřejných a státem dotovaných staveb, a to s přihlédnutím ke kvalitám a udržitelnosti a nákladům na provoz, nebo ve finské politice architektury se objevuje požadavek zvýšení architektonické odbornosti ve státní správě. Bude-li celý veřejný sektor postupovat dle zásad politiky architektury, bude zaručen rozvoj kvalitního vystavěného prostředí a tento postup bude vzorem pro sektor soukromý.

AKTIVITY SPOJENÉ S PODPOROU ARCHITEKTURY
Prosazování a propagace programu politiky architektury budou prováděny v neposlední řadě jakoukoli další možnou podporou, zejména v procesu územního plánování a rozhodování o stavbách. Dalším způsobem je propagace a oceňování kvalitní architektury, prostřednictvím soutěží či publikací.
Jedním z dalších cílů předkládaného programu je také podpora vzniku a činnosti Centra české architektury, které by mělo být místem pro organizování výstav, seminářů a výměnu informací zejména v oblasti architektury. Podobné instituce již úspěšně fungují v okolních státech, např. Architekturzentrum ve Vídni, Deutsches Architekturzentrum v Berlíně, Německé muzeum architektury ve Frankfutu nad Mohanem nebo Muzeum architektury ve Vratislavi.

Konference v rámci předsednictví ČR v Radě EU
Česká komora architektů uspořádá s podporou Ministerstva pro místní rozvoj konferenci s názvem Formy Politik architektury v rámci EU, jejich místo v právním systému zemí a příklady konkrétního uplatnění ve společnosti v rámci předsednictví ČR v Radě EU v první polovině roku 2009. Termín zasedání byl stanoven na 17.–18. dubna 2009 a na konferenci budou projednávána i další témata, která se objevila na konferencích předchozích předsedajících států. Nyní EU předsedá Slovinsko, které uspořádalo ve dnech 15.–17. června 2008 v Lublani konferenci se zaměřením na problematiku regenerace městského prostředí a přizpůsobení se klimatickým změnám, hlavním diskusním tématem tedy byla udržitelnost urbanistického a architektonického rozvoje. Tématem udržitelnosti se EFAP zabývá již delší dobu, dokonce k tomuto tématu vzniká deklarace, která navazuje na výše zmíněné Usnesení Rady EU 2001/C 73/04.
Po Slovinsku převezme předsednictví Francie, která uspořádá v průběhu měsíce září 2008 v Paříži konferenci zaměřenou na roli architekta v udržitelném rozvoji (nejen v technologickém slova smyslu, ale také ve smyslu urbanismu, sociální obnovy a rozvoje). V rámci předsednictví Francie budou projednávána obě dvě témata roku 2008 v souvislostech, tedy územní politika versus architektura, z čehož vyplyne potřeba existence rezoluce o koordinaci těchto dvou problematik. Jednání by měla vyústit k přijetí Deklarace o urbanistickém a architektonickém rozvoji.
Pokud bude deklarace přijata, Česká republika ji v rámci svého předsednictví zhodnotí, osvětlí její přínos urbanistickému a architektonickému vývoji a poukáže na její praktickou implementaci. Pokud deklarace přijata nebude, pak se ji Česká republika pokusí dále prosazovat a posunout ji blíže k přijetí.
Konference připravovaná Českou komorou architektů bude určena zejména politikům, výkonným úředníkům a odborné veřejnosti. Představí jim politiku architektury jako užitečný nástroj a bude demonstrovat na konkrétních příkladech její efektivní využití. Akce bude mít dvě základní části, první bude spočívat spíše v technické informaci o tom, které politiky architektury byly v členských státech EU přijaty, jakou mají legislativní formu a jaké mají postavení v právním systému společnosti. Druhá část bude dokladovat, jak jsou politiky architektury prakticky uplatňovány. Uvedením konkrétních realizovaných projektů bude možno dokázat, že proklamace uvedené v textech politik mají konkrétní výsledky a dopady na společnost.

Ludmila Cepáková, Markéta Pražanová
Sestaveno pro časopis ASB