Přítomni: 
ČKA: Prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Prof. Ing. arch. Miloslav Masák, JUDr. Jiří Plos, Ing. arch. Dalibor Borák, Ing. arch. Jan Vrana, Ing. arch. Jiří Merger 
FA ČVUT PRAHA – Doc. Ing. arch. Ir. Zdeněk Zavřel, Doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc. 
FUA TU LIBEREC – Prof. Ing. arch. Akad. arch. Jiří Suchomel 
AVU – Prof. PhDr. Jiří Kotalík, CSc. 
VŠUP – Doc. akad. arch. Jindřich Smetana 
FAST ČVUT PRAHA – Prof. Ing. arch. Tomáš Šenberger, Prof. Ing. Alena Kohoutková, CSc. 
FAST VUT BRNO – Prof. Ing. arch. Alois Nový 
FAST TU VŠB OSTRAVA – Doc. Ing. Alois Materna, CSc., MBA, Doc. Ing. Darja Kubečková-Skulinová, Ph.D. 

Nepřítomni: 
FUA TU LIBEREC – Prof. Dr. Ing. arch. Bořek Šípek 
AVU – Prof. Ing. Akad. arch. Emil Přikryl 
ČKA – Ing. arch. Barbara Potysz, Doc. Ing. arch. Radek Kolařík 

Omluveni: 
FA VUT BRNO – Doc. Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D., Prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc., 
ZF MZLU – Doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D. 

Program jednání: 
A/ Informace pro zástupce škol 
1. ČKA spustila program celoživotního vzdělávání architektů – možnost propojení se zájmy vysokých škol 
2. Informace o tématu kvalifikace architekta a jeho přístupu na trh – k výkonu profese 

B/ Diskuse s pokusem o formulování závěrů 
1. Dohoda ČKA se školami, se kterými nebyla dosud uzavřena 
2. Přístup zástupců ČKA ke státním zkouškám a obhajobám na školách, zpětná vazba pro ČKA i pro školy prostřednictvím vyhodnocování dotazníků 
3. Studijní programy škol a jejich následná akreditace v Bruselu 

Ad.bod A1: 
(Borák) 
• Program celoživotního profesního vzdělávání (CPV) - systém celoživotního profesního vzdělávání je založen na dobrovolnosti a individuální volbě forem vzdělávacích aktivit, architekti za účast získají určité benefity. V dnešní době, podle zkušeností získaných na setkáních se zástupci škol na evropské úrovni, má celá řada škol z celoživotního vzdělávání „dobrý byznys“ i výbornou zpětnou vazbu pro úpravu svých studijních plánů, programů a náboru i kvalifikaci vyučujících. Víme, že některé školy jsou na CPV již zaměřeny, proto nabízíme spolupráci a chceme i ostatní vyzvat, aby tomu věnovali pozornost. 

Ad.bod A2: 
(Borák) 
• Jedná se o téma, které se na minulém setkání (pozn. 6. 5. 2009) dlouze diskutovalo – „diplom plus something /něco“ a co je v posledních letech snahou Evropské komise - uplatnit při uznávání kvalifikace princip „řidičského průkazu“, tzn. je-li v některé zemi podmínka pro získání „řidičského průkazu“ nějaká řada úkonů, potom s ním může jezdit doma i v celém světě, resp. v celé Evropě. Evropská komise chce uplatnit stejný princip i pro vykonávání praxe architekta, a protože se na Directivu (pozn. Směrnice o uznávání odborných kvalifikací 2005/36/ES), která byla původně brána čistě jako Directiva kvalifikační, začalo pohlížet jako na Directivu, která ZÁROVEŇ umožňuje přístup na trh, tak říkají, že toto je správný a spravedlivý způsob. Řada lidí však namítá, že je to nespravedlivý způsob, protože v některých zemích jsou náročné podmínky pro výkon profese na místním území /účast v komorách, další zkoušky, různá pojištění/ – čili „diplom a něco“ a v některých státech je to jenom ten „diplom“ nebo ani ten ne, tzn. tam, kde je to jenom ten „diplom“, tam je to výhoda a ti mají přístup jak doma, tak do celé Evropy snazší. Což je pravda, nicméně stále překonává ten názor, že většina zemí má „diplom a něco“ a tedy i to „něco“ by mělo být současně zapsáno v Directivě, protože ta už není jen kvalifikační, ale je zároveň přístupem na trh. Není to ještě vyjasněno, povede se ještě diskuse na půdě Národních koordinátorů v Bruselu. My v ČR na to máme rozdílný názor – prof. Lábus zastává názor jenom „diplom“, arch. Borák jako zástupce ČKA říká, že my u profese říkáme ano, budeš mít „řidičák“. Jestliže na „řidičák“ v Česku musím mít diplom a autorizaci, tak bez toho nemůžu „jezdit“ v Rakousku. O tomto bude interní jednání s národním koordinátorem (Mgr. Zuzana Šonková), která v této věci zatím nezaujala stanovisko. A toto stanovisko musí zaujmout během ledna 2010 – zasedání sboru koordinátorů v Bruselu. V této věci bude bilaterální jednání mezi ČR a EK, na kterém se rozhodne, jestli pro všechny školy v České republice bude uplatněno pravidlo „diplom a něco“ a nebo jenom „diplom“. V případě varianty „diplom a něco“ by FA ČVUT Praha, která je již na seznamu škol zapsaná bez nově požadovaných dodatků, musela doplnit „a něco“ – čili autorizaci u ČKA, a mohla by být uveřejněna FA VUT Brno, která prošla notifikací, ale pro tento rozpor nebyla dosud uveřejněna a zároveň by to potom platilo pro všechny školy dál. Bilaterální jednání mezi ČR a EK proběhne závěrem ledna, ještě předtím bude setkání ČKA s Mgr. Šonkovou, která si chce vyjasnit naše stanovisko. Dále jasně deklaruji, my máme stanovisko „diplom a autorizace“, protože takový je přístup do profese u nás, a ona pak udělá oficiální rozhodnutí za Českou republiku, které je v její pravomoci. 

/JINÝMI SLOVY VIZ. PŘEDCHOZÍ INFORMACE NA JEDNÁNÍ 6.5.2009/ 

Při notifikaci programů se v posledních letech otevřela diskuse o dílčích dodatcích k jednotlivým programům, které by zahrnovaly podmínky přístupu k profesi v jednotlivých zemích např. požadovanou délku praxe nebo dokonce vyžadovaly splnění lokálních podmínek přístupu k praxi, v našem případě autorizaci. Tímto je do procesu uznávání kvalifikace, opřeného dosud pouze o jednotně stanovené požadavky na vzdělání, zakomponován prvek lokálních podmínek přístupu k profesi, který je v jednotlivých zemích EU velmi odlišný. A právě proto byly požadavky na přístup k výkonu profese v EU vztaženy na obsah studia a ne na splnění lokálních podmínek. Tímto novým postupem jsou znevýhodněny země, kde je profese regulována a po absolvování školy požadována praxe nebo členství v profesní organizaci, oproti zemím, kde praxe nebo autorizace není vyžadována. 
ACE podporuje tendence, aby výkon profese v zahraničí byl svázán, kromě požadavků na dosažené vzdělání, dalšími podmínkami uplatňovanými v jednotlivých zemích. Ve většině zemí EU je profese architekta regulována kromě požadavku na vzdělání dalšími kritérii, opačná situace je spíše výjimečná. ACE uvádí 5 zemí s tzv. „volným režimem“ (Finsko, Norsko, Dánsko, Švédsko, Švýcarsko) kde profese architekta není regulována, praxe není sledována, titul není chráněn, členství v národních profesních sdruženích není povinné …; v těchto zemích však existuje rozvětvený systém „blokace“ výkonu profese (např. opatření pojištění činnosti atd.…) 

(Lábus) 
• To srovnání s „řidičákem“ je bezvadný, ale funguje pouze do té doby, dokud si neuvědomíte, že v oblasti architektury je několik /asi 5/ zemí, kde ten „řidičák“ nepotřebujete. Jinak nelze než souhlasit. A další věc je, že pokud řekneme „plus něco“ tak se tím vlastně ta poměrně náročná a nákladná činnost, která od roku 1985 v EU probíhá – notifikace studijních programů, vlastně stává zbytečnou. Protože, jestliže ta další podmínka bude vyžadovat splnění domácích kritérií, kdy je přístup do Komory většinou podmíněn tím, že vystuduji určitý studijní program lokálně uznávané školy a následně se musím podřídit absolvování autorizačního řízení, je sledování a velmi nákladné hodnocení studijních programů na celoevropské úrovni naprosto zbytečné. Snad kromě těch pěti zemí, které nemají regulovaný přístup do profese. Kromě toho, že je velmi nesystémové založit a 25 let pěstovat systém založený na uznávání vzdělávání a když se tomu pomalu přizpůsobí i 12 nových členských zemí, přejít na nový systém, založený na „a něco“, jde navíc o určitý návrat nerovnosti v přístupu k výkonu profese. Systém uznávání kvalifikací založený na vznesení požadavků na vzdělání a následné hodnocení škol byl v Evropě přijat právě z toho důvodu, protože míra regulace přístupu k profesi byla v jednotlivých zemích velmi rozdílná a státy EU ji nechtěli vzájemně přizpůsobovat. Přitom je evidentní, že zvolený systém notifikace škol byl velice důležitý i pro ovlivnění vzdělání v oblasti architektury v Evropě v posledních asi pětadvaceti letech a ten pozitivní vliv je znát v zahraničí i u nás. Např. na ostravské fakultě stavební, kdy před vstupem do EU fakulta příliš nepřizpůsobila studijní program představám ČKA o uznaném vzdělání v architektuře, ale výrazné kroky udělala až po vstupu do EU. Jestliže se tedy začne do Directivy přidávat „plus něco“ tak ten proces defakto ztrácí význam a tudíž se vytratí i vliv na vývoj vzdělávání v oblasti architektury. 

(Borák) 
• Není tomu tak. Ten „řidičák“ je přesný, protože jsou země, kde na „řidičák“ prohlásíte, že umíte řídit vozidlo, dostanete „řidičák“ a s ním pak můžete „jezdit“ v České republice. Ten notifikační proces neztrácí smysl, neboť vstup do profese je možný i jiným způsobem, než že architekt ve své zemi získá všechny předpoklady – např. řada architektů slovenských získala přístup do profese tak, že vystudovali školu notifikovanou a to „něco“ si pořídili v Irsku tím, že vstoupili do Irské komory a tam vstoupili na trh a mohou projektovat v celé Evropě. Takže notifikace je o kvalitě „diplomu“. Něco jiného je přímý vstup do profese a tam je to, když je to doplněno tím „něco“. 
Debata je však docela široká, vede se i na úrovni Skupiny národních koordinátorů a Podskupiny expertů v oblasti architektury a není jednoznačné, jak dopadne. 
(Suchomel) 
• Vyslovil názor, že za postojem Komory je možná znát její obava z oslabení kompetencí, když v Evropském prostoru hraje takovou roli vzdělání a ne další podmínky. Předseda komory tomuto názoru oponoval. 

(Vrana) 
• Stále nejednotné stanovisko, ČKA prosazuje po dobu 15 let stanovisko, že v Čechách se bude projektovat na základě kvalitního diplomu, autorizace a 3 let práce, což je shodné s cca 85 % Evropy. 

(Lábus) 
• Doplnění informace o průběhu notifikací – jako první, ještě v režimu dle staré směrnice, byla notifikovaná FA ČVUT Praha v roce 2007, potom přišla na řadu VŠUP a FA VUT Brno, které byly posuzovány podle nové směrnice a notifikovány novým režimem, s mnohem náročnější procedurou, protože nově fungující orgány neměly tak zaběhnutý systém, jako předtím ACETA. Tehdy se začalo mluvit o tom „a něco“ v souvislosti se skutečností, že v různých zemích je požadavek na různou délku praxe, /některé nemají požadavek, my máme 3roky, apod./. Takže se k té notifikaci začaly psát dodatky, které definovaly požadavek 2-3leté praxe. Teprve potom začala diskuse o dalších podmínkách, která dospěla k příměru “řidičák“, kdy by v naších podmínkách nebyl v dodatku uplatněn požadavek jen na 3letou praxi, jak je tomu dnes v dodatcích u FA VUT a VŠUP, ale i členství v Komoře. Druhý dodatek, který se začal v novém režimu uplatňovat u strukturovaných programů, uplatňuje nároky na předchozí vzdělání v bakalářském programu. 

(Zavřel) 
• Bylo by přínosem, aby školy napsaly národnímu koordinátorovi i své stanovisko? 

(Vrana) 
• Smysluplnější by bylo, aby se školy dohodly a ČKA prezentovala názor i za ně. 

(Lábus) 
• Národní koordinátor (v rámci MŠMT) má k dispozici poradní orgán, který je velice blízký svým složením PS ČKA pro vzdělávání. Doporučuje vyvolat společné jednání. 

(Vrana) 
• Pohyb architektů – nedosahuje prozatím takových rozměrů, jak se předpokládalo, obecně představuje cca 1-1,5 % = počet registrovaných i hostujících. 
(Borák) 
• Jednalo se o zprostředkování informace pro školy, že ACE (Architects´ Council of Europe – Mezinárodní rada architektů) podporuje stanovisko „diploma + something/něco“ a že v současné době vyvrcholila diskuse o směrnici s tím, že závěr bude v lednu 2010. 
• Výzva - pokud budou školy zaujímat názor na tuto problematiku a deklarovat své postoje, nechť informují i ČKA. 

Ad.bod B3: 
(Borák) 
• Co se týče studijních programů škol a jejich následné akreditace v Bruselu, tak FA VUT Brno stále nebyla notifikována resp. zapsána na seznam, /program byl sice projednáván již v roce 2007-2008 a po několika prezentacích byl uznán, ale ještě není zapsán na seznamu z formálních důvodů obecné diskuse o dílčích dodatcích o výkonu praxe viz. Bod A2/. FUA TU Liberec má dodat formálně českou verzi studijních programů a pak bude notifikována. Není jasné, jestli režimem „diplom“, či „diplom a něco“. AVU Praha byla projednávána od roku 2007, nedávno skončilo jednání speciální podskupiny pro zaujetí stanoviska ke školám, které neposkytují celou délku studia, třeba jenom následné magisterské a tudíž jejich programy nepokrývají všech 11 bodů kvalifikace. Diskuse byla vyvolána českou stranou za účelem akreditace AVU s tím, že škola poskytuje vzdělání na úrovni magisterského stupně a přitom nenabízí předchozí bakalářský stupeň, přijímá hotové bakaláře z jiných škol. Tento model nikdo neočekával, ale ukázalo se, že to je trend, který bude řada škol v Evropě chtít zavést. Neoficiální informace z ACE potvrzují, že řídící zpravodaj diskuse v závěrečné zprávě doporučuje, aby těmto školám byla udělena notifikace s tím, že školy budou muset doložit, jakým způsobem garantují, že uchazeč o jejich magisterské studium již předem nabyl požadované informace, dovednosti a postoje, s plným důrazem na odpovědnost školy, která vydá magisterské osvědčení a plně zodpovídá za skutečnost, že celkové studium vyhovuje směrnici. 

(Kotalík) 
• Škola již byla o tomto postupu informována, je rád, že se jednání posunulo úspěšně dál a děkuje všem, kteří nějakým způsobem k jednání přispěli. Považuje za mylnou interpretaci, že všechny školy by měly být stejné, neboť celá Bolognská deklarace směřovala k diverzifikaci prostoru, který se měl formálně sjednotit, aby bylo v rámci stanovených jednotných pravidel, otevřen prostor pro akceptování určitých specifik. 

(Borák) 
• V této kauze se odrazilo, že přestože nás to stojí neúměrně úsilí a peněz, stojí za to být mezinárodně aktivní, protože prof. Lábus jako expert našeho národního koordinátora na úrovni té skupiny Národních koordinátorů v Bruselu a já na úrovni ACE jsme vlastně v těchto dvou mezinárodních polohách měli jednu politiku a výsledkem je, že jsme ovlivnili předpis pro celou Evropu. 

(Lábus) 
• V předchozím výčtu nebyla zmíněna VŠUP Praha, která byla notifikována, ale stejně jako FA VUT Brno není z formálních důvodů zapsána na seznam. Zároveň připomínám VŠUP Praha, aby kromě šestiletého programu předložila k notifikování i nový strukturovaný studijní program, rozdělený na 3+3, který zavedla v loňském roce. 

(Borák) 
• Závěrem tohoto bodu jednání výzva na školy aby sdělili, kdo ještě a jaký program bude notifikovat a jakou budou potřebovat od ČKA pomoc. 

(Šenberger) 
• Škola podala na ČKA nový studijní program Architektura a stavitelství a neobdrželi žádnou zpětnou reakci. Očekává vyjádření a informaci jakým způsobem má program do Bruselu předložit. 

(Vrana) 
• Budeme se tomu věnovat, domluvíme si schůzku. 

(Lábus) 
• Vyjasnění ohledně studijních programů na stavebních fakultách. V našem prostředí, kromě vlastní akreditace škol, platí z hlediska procesu přístupu k samostatnému výkonu profese architekta další dvě stanoviska – úroveň česká /požadavky autorizační rady, v rámci ČKA jsou všechny tři architektonické programy na stavebních fakultách prozatím na seznamu škol zařazeny jako vzdělání „příbuzné“/ a úroveň evropská /pokud bude škola notifikována, bude automaticky u ČKA zapsána na seznam škol se vzděláním „uznaným“/. Na jaře 2009 byl na jednání Autorizační rady ČKA, na kterém byl přítomen děkan Materna, dohodnut tento postup. Výše uvedená akceptace programů notifikovaných v EU. Začlenění fakult stavebních na seznam škol s „uznaným“ vzděláním, je kromě posouzení skladby programu z hlediska plnění požadavků směrnice, podmíněno účastí zástupců komory při obhajobách diplomových prací. Na fakultách stavebních VUT v Brně a VŠB TU v Ostravě, kde mají program více přizpůsoben požadavkům směrnice než na FSv ČVUT v Praze, prozatím neměli absolventy magisterských studií, protože s ním začali teprve v letošním nebo loňském roce. ČKA spolu s FSv ČVUT se sejdou na samostatném jednání, za účelem projednání jejich studijního plánu a zajištění účasti zástupců komory při obhajobách. 

(Nový) 
• Na koho se tedy obracet z hlediska postupu při předkládání studijních programů. 

(Borák) 
• Oficiálně na národního koordinátora Mgr. Zuzanu Šonkovou. Škola žádá přes naše Stále zastoupení v Bruselu, které předává zaslané podklady oficiálně Evropské komisi. 

Ad.bod B1: 
(Vrana) 
• Dohoda ČKA se školami, se kterými nebyla dosud uzavřena - průběh jednání se všemi školami. Podepsány dohody se třemi (FAST VUT Brno, FA VUT Brno, ZF MZLU Lednice). Výzva na školy znovu dohodu prostudovat a některé body vyjasnit (bod přístup k normám již překonán, vysílání zástupců do komisí na obhajoby a zpětná vazba prostřednictvím dotazníku, lépe formálně nastavit).

(Suchomel), (Zavřel) 
• Předal své návrhy na změny v dohodě arch. Vranovi. Zdůrazněna nutnost vyvážené formulace bodů 1.1. a 1.2. respektující akademickou svobodu (odkaz na Zákon o vysokých školách). Zástupci škol odmítali příliš svazující formulace, zástupci představenstva Komory naopak nesouhlasili s příliš volnými formulacemi. 
(Lábus) 
• Doporučil dvě konkrétní úpravy, v kapitole 1.8. Výzkum a teoretická bádání – zmínit obecně všechny autorizační obory, nejen územní plánování, a naopak nejmenovat konkrétní dílčí úkoly a oblasti bádání. V kapitole 1.9 Architektonické soutěže doporučil vypustit v 1. větě slovo „zejména“, které ostatní body smlouvy upozaďuje. 
• Dále upozornil na obecný problém dohody o proplácení náhrad za účast u státních zkoušek a obhajob. Z bodu 2.2. není sice vzhledem k jeho formulaci jednoznačně patrné, že by to měla být komora, ale je zřejmé, že se na tento systém připravuje. Vyzval, aby účast zástupců komory v komisích při obhajobách hradily nadále školy, neboť na každého studenta dostávají od státu během 6let studia poměrně velkou částku. Při narůstajících počtech studentů a počtu státních zkoušek a předpokládaném zvýšení počtu škol s uznaným vzděláním, půjde v budoucnu o poměrně velkou sumu peněz. Pokud by se ČKA rozhodla ve smlouvách zavázat tuto účast hradit, navíc s formulací umožňující výklad, že jde o všechny státní zkoušky a nejen obhajoby diplomů, měla by to předtím oznámit a obhájit na valné hromadě ČKA, neboť jde finančně náročný krok s dlouhodobou platností. 

(Nový) 
• Ne všechny školy by byly schopny tuto činnost platit zvláště v současné ekonomické situaci. 

(Borák) 
• Tento závazek je třeba vyjasnit. ČKA má zájem na zasílání praktikujících architektů do komisí, neboť jí to umožňuje získávat informace, na základě kterých může např. stanovovat úroveň vzdělání, zda jde o uznané či příbuzné, na druhou stranu i v Evropě panuje názor, že školy takto mohou získat zpětnou vazbu od architektů z praxe. To navazuje na další bod programu. 

Ad.bod B2: 
(Borák) 
• ČKA zkusí připravit formuláře, které budou Komorou delegovaní lidé do komisí vyplňovat a následně zprostředkovávat zejména školám i Komoře zpětné vazby. Teprve po odevzdání by byli placeni – Komorou? 

(Zavřel) 
• Není spor o to, že by školy nechtěly zpětnou vazbu, nebylo by dobré stanovit kompromis půl na půl hradit tuto činnost? 

(Kotalík) 
• Dotazník je formalita, jeho poskytnutí škole není přínosem, podstatná je sumarizace, statistické výstupy, interpretování v určitém časovém intervalu. 

(Nový) 
• Má-li být dotazník smysluplný, je třeba stanovit, podle jakých kritérií bude vyhodnocován, kdo to bude zpracovávat? 

(Lábus) (Merger) 
• Dotazník je zbytečně podrobný, hodnocení by mělo spočívat v hodnocení celkové kvality, resp. by mělo upozorňovat na nedostatky, vady komplexně, čili spíše volné slovní vyjádření textem a ne, že se budou vyplňovat kolonky. 

(Vrana) 
• Důležitá je kontinuita – stejný zástupce do stejné komise. Z diskuse vyplývá, že je dotazník omyl a tudy cesta nevede. ČKA se bude snažit udělat jinou formu posuzování tak, aby to mělo smysl pro ČKA i pro školy. Dokáže posoudit FA ČVUT Praha, ale jiné školy ne. Výzva, aby školy přišly s vlastním návrhem. 

(Nový) 
• Je třeba mít zástupce i u bakalářských zkoušek? Domnívá se, že nikoli. 

(Suchomel) 
• Probíhají zkoušky ze stavebních oborů a příbuzných, což nepředpokládá účast zástupců ČKA? 

(Lábus) 
• Předpoklad účasti je nezbytný jen na obhajobách diplomových prací u uznaného vzdělání, ostatní je věcí vzájemné dohody a spolupráce, která stejně funguje. U běžných státních zkoušek, které jsou u nás oddělené od obhajob diplomů, jsou běžně zástupci z praxe resp. komory. Navíc jde spíše o „akademickou“ debatu, protože členy komory je většina pedagogů FA. 

(Borák) 
• Odůvodnění tohoto bodu – zahájení debaty se školami, zda je zajímá zpětná vazba (např. školy v Portugalsku a Řecku o ni neusilují, oni „učí architekturu a nepřipravují přímo k výkonu profese“). Pohled v ČR – učí budoucí architekty a zajímá je zpětná vazba. 
• Může činnost ČKA nějak přispět školám ve zpětné vazbě, a co by pro to mohla udělat – co konkrétně chtějí vědět. ČKA zpětnou vazbu i její „formalizaci“ potřebuje. Proto jakékoli náměty a způsob, který by považovaly školy za užitečný, ČKA uvítá. 

(Materna) 
• Nabízí poskytnutí dotazníku externích examinátorů univerzit. Při zavádění zpětné vazby z komisí by se měly využít zkušenosti z dlouhodobě fungujících systémů hodnocení škol. 

(Šenberger) 
• Zpětnou vazbu mají prostřednictvím osob zvaných z praxe k dílčím projektům a hodnocení činnosti pedagogů. Zmíněna Přehlídka diplomových prací, kterou ČKA pořádá, jako hodnotící nástroj vyučujících na jednotlivých školách. 

(Suchomel) 
• Přehlídka neplní funkci zpětné vazby, účast je dobrovolná a celek nevytváří obraz úrovně škol, jde spíše o náhodný výběr. Každoročně k účasti studenty vyzívá, ale stejně se většinou nepřihlásí. 

(Masák) 
• Vysvětlil zřízení institutu Přehlídky diplomových prací; na první pohled se informace o školách vzešlé z přehlídky různí a nelze je srovnávat, ale není tomu tak. Není náhodou, že absolventi z některých kvalitních ateliérů jsou opakovaně v přehlídce úspěšní a jiní se jí raději nezúčastní. Také připomenul, že původně byla odměna větší a proto dnes není možná o účast takový zájem. 

(Lábus) 
• Pravda je na obou stranách, přehlídka nereprezentuje přehled úrovně škol, ale zároveň vypovídá o jejich kvalitě, ale spíše na té vrcholové pozici. Z hlediska sledování úrovně škol je pro komoru důležitá spíše opačná poloha, evidence spodní hranice, co u obhajob projde. Dále podpořil prof. Masáka a doporučil, vzhledem k postupné inflaci i stávajícím příjmům Komory, vrátit se k původní výši odměn uplatněné v prvních ročnících, před zavedením úsporných opatření. 

(Borák) 
• ČKA je v současné době po finanční stránce v obdobné situaci jako tehdy, kdy zavedla zmiňovaná úsporná opatření, navíc zde jsou další hodnotné ceny, např. počítačové programy. 

(Lábus) 
• Zpětná vazba na školách existuje – probíhají akreditace, pravidelné reakreditace a evaluace, studentské ankety, atd, ale záleží na tom, jak působí, problémy jsou s vyhodnocováním a možnostmi i vůlí vyhodnocení uplatnit. 


ZÁVĚRY Z JEDNÁNÍ: 

1) V průběhu ledna 2010 by mělo dojít ke schůzce poradního sboru expertů pro vzdělávání v oblasti architektury s národní koordinátorkou Mgr. Zuzanou Šonkovou, ohledně projednání postojů a přístupu k doložkám uváděným u nově notifikovaných programům. 

2) ČKA a školy budou spolupracovat při aktualizaci nové podoby textu „Dohody o vzájemné spolupráci a podpoře“, akceptovatelné oběma stranami. 

3) ČKA ve spolupráci se školami připraví novou formu způsobu evidence a hodnocení úrovně obhajob diplomových prací, za účelem vytvoření zpětné vazby použitelné oběma stranami, při využití zkušeností obdobných, dlouhodobě funkčních systémů hodnocení kvality škol. 

4) ČKA a školy budou spolupracovat při zavádění systému sledování CPV architektů. 

5) Zástupci FSv ČVUT předají ČKA znova k vyjádření a posouzení svůj aktuální studijní plán a následně se před projednáváním v Autorizační radě ČKA sejdou na pracovní schůzce se zástupci představenstva ČKA a s předsedou pracovní skupiny pro vzdělávání.

Zapsala: Dita Pavelková