Architektonické soutěže

Architektonické soutěže mají své nevýhody (práce zdarma pro většinu účastníků, vyhovují zejména silným kancelářím) a samozřejmě řadu výhod (objektivita kvality, lepší vystavěné prostředí, růst kvality profese). Všichni přítomní se shodli, že dle jejich pohledu u soutěží převažují výhody, problémem ale zůstává, jak docílit toho, aby soutěže chtěli všichni a aby o nich nebyly pochybnosti.

Vybraná fakta

V úvodu byly uvedeny vybrané základní informace. Poroty ve většině případů jmenuje vyhlašovatel, Komora navrhuje nezávislou část poroty pouze v případě, když je požádána vyhlašovatelem (v důsledku se jedná v průměru o 17 % nezávislých částí porot). Soutěží, které proběhly v ČR v minulých letech, je velmi málo, v roce 2008 proběhly jenom čtyři projektové soutěže, na které navázalo jednací řízení bez uveřejnění. Celkem bylo za rok 2008 vyhlášeno 1500 veřejných zakázek na stavební práce, ze kterých přibližně sto mohlo a ideálně mělo být zadáno architektonickou soutěží.

Nechuť k vyhlašování soutěží

Může se jednat o neinformovanost, tedy o obecnou neznalost výhod či obavu zapříčiněnou špatnými zkušenostmi jiných. Komora v tomto případě může zasáhnout, a to zvýšením úsilí při poskytování informací zejména veřejným subjektům, apelováním na autorizované osoby, aby nesnižovaly důvěru architektonických soutěží. Odpor k vyhlašování soutěží může být také způsoben zájmem o netransparentnost výběrového řízení. Komora se v tomto ohledu účastní dlouhodobého legislativního procesu, který má vést ke změně právních předpisů a podpoře soutěží. Cílem je také změna společenských postojů.

Co brání vyhlašování architektonických soutěží?

Problematický je přístup architektů k zakázce. Zájemci jsou ochotni přistoupit i na nevýhodné podmínky, aby zakázku získali. I v neodborných kruzích se ozývá kritika soutěží ze stran samotných architektů, což ovlivňuje v negativním slova smyslu potenciální vyhlašovatele. Vyhlašovatele nejvíce zajímá finanční stránka, a to jak náklady na soutěž samu, tak náklady na projekt, na realizaci i na provoz stavby. Proto je nutné klást důraz na ekonomii stavby.

Operační programy EU

V podmínkách dotačních programů, které disponují velkým objemem peněžních prostředků, je umožněn výběr pouze na základě nejnižší ceny. Náklady na architektonickou soutěž nelze čerpat z fondů EU. ACE (Architect´s Council of Europe – Evropská rada architektů) rozpoutalo debatu na toto téma v Evropském parlamentu, komisi i na direktoriátech – důležitost kvalitativních kritérií byla uznána, nicméně náprava stavu bude dlouhodobým procesem, protože Evropský parlament tuto výtku prozatím oficiálně neuznal. Komora vyhodnotí, jaká jsou pravidla pro získání dotací z EU v České republice, a není-li možno výkladem posílit pozici architektonických soutěží v této oblasti.

Zjednodušení soutěžního řádu – zkrácení lhůt

Nejvíce časově náročná je příprava podkladů k architektonické soutěži, minimální soutěžní lhůta pro vypracování návrhů je dle soutěžního řádu šest týdnů, porota zasedá několik dnů a vyhodnocuje návrhy, poté běží lhůta k námitkám, pak se námitky řeší. Největší prostor pro zkrácení lhůt se nabízí před soutěží a po ní, pro zkrácení soutěže samotné zde není prostor.

Účast autorizovaných architektů v neregulérních soutěžích

Autorizovaní architekti jsou povinni znát Soutěžní řád ČKA, proto musí rozeznat regulérní soutěž od té neregulérní, v případě pochybností je možné obrátit se na pracovní skupinu pro soutěže. Komora nemá informace o všech neregulérních soutěžích. V případě účasti autorizované osoby v neregulérní soutěži musí být trest, tzn. výše pokuty úměrný velikosti zakázky. Odejmutí autorizace na základě účasti v neregulérní soutěži není vzhledem k platnému právnímu řádu možné.

Nominace porot

Momentálně nemáme nástroj k tomu, abychom ovlivňovali složení porot (ve většině případů nominuje porotu sám vyhlašovatel). Část účastníků zasedání se domnívá, že by Komora měla vzít nominaci do svých rukou a ke každé soutěži nominovat dvojnásobný počet porotců a doporučit vyhlašovateli, aby z tohoto doporučeného seznamu porotce jmenoval. Další se domnívají, že bychom neměli prosazovat, aby v porotách zasedali ti, se kterými se vyhlašovatelé neztotožní, tzn. jak nominaci, tak jmenování porot nechat na vyhlašovateli. Zazněl zde i návrh zavedení tzv. etického kodexu, kde by bylo uvedeno, že se autorizovaní architekti mohou účastnit porotování jenom dvakrát ročně.

Podpora zadavatelů

Zadavatelům je potřeba předložit manuál, který je provede nejen přípravou a průběhem soutěže, ale také situací po soutěži, který jim pomůže překonat překážky a různé nástrahy. Manuál musí vypracovat nejen Komora, ale také nezávisle na nás veřejný subjekt, nejlépe Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V případě, že se zadavatel rozhodne uspořádat architektonickou soutěž, narazí hned v úvodu na problém. Komora mu totiž nemůže doporučit firmu, která umí architektonickou soutěž a následné jednací řízení bez uveřejnění administrovat. Nabízí se školení firem Komorou nebo zřízení servisní organizace, která by administraci soutěží zajišťovala, popř. by mohly obě dvě akce probíhat současně a nezávisle na sobě. Pracovní skupina pro soutěže navrhne postup pro školení firem. Vzhledem k vysoké odpovědnosti porotců by mělo proběhnout i školení pro již vyškolené porotce, školení pro nové porotce je samozřejmostí. Komora by se měla také zaměřit na prevenci. Veřejní zadavatelé zveřejňují svůj investiční záměr ve velkém časovém předstihu, Komora proto zkusí kontaktovat ministerstvo financí, zda by nám tyto informace mohly být předávány, pak by tito zadavatelé byli cíleně osloveni s nabídkou konzultace možnosti uspořádání architektonické soutěže.

Z pracovního setkání vyplynuly návrhy na zlepšení fungování architektonických soutěží v České republice, nicméně je nutné uvést, že názory na řešení problematických oblastí se různí, popř. vůbec návrhů, jak situaci řešit, není mnoho. Jak se ukázalo, téma architektonických soutěží je tématem žhavým, pro architekty má význam, proto Komora zaměří více energie a činnosti právě do této oblasti.

Ludmila Cepáková